Kontroverzní projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II jde k evropskému soudu. Rakušanům se nelíbí, že Evropská komise u tohoto případu povolila státní subvence. Elektrárna také budí zájem kvůli zapojení ruského Rosatomu.
Rakousko ve čtvrtek podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu kvůli plánované dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Oznámila to rakouská ministryně Elisabeth Köstingerová, informovala agentura APA.
Krok je namířen proti rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státních subvencí při rozšíření elektrárny. Budapešť už na konci ledna, kdy Vídeň žalobu avizovala, uvedla, že si za projektem stojí.
„Jaderná energie nesmí mít v Evropě místo. Od této linie neuhneme ani o centimetr,“ řekla dnes Köstingerová, která stojí od ledna v čele ministerstva udržitelnosti a cestovního ruchu, jež spravuje agendu někdejších ministerstev životního prostředí a zemědělství.
Evropská komise se loni usnesla, že Maďarsko smí dotovat dostavbu své jediné jaderné elektrárny. Rakousko považuje tuto státní pomoc za nepřípustnou. Podle Vídně také rozšíření jaderné elektrárny poškozuje snahy o podporu obnovitelných energií. Podobně jako v případě elektrárny Paks v minulosti Rakousko protestovalo proti stavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point C.
„Komise bude své rozhodnutí u soudu bránit,“ sdělil mluvčí Evropské komise.
Rakouské rozhodnutí podat žalobu uvítala organizace Global 2000, která dlouhodobě vystupuje proti jaderným elektrárnám včetně těch českých v Temelíně a Dukovanech. Podpora jaderné energetiky podle ní není ve společném zájmu EU.
Elektrárna Paks, která leží asi 100 kilometrů jižně od Budapešti, je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi 50 procent energetické potřeby Maďarska.
Na jádro sázejí i další země Visegrádské čtyřky. Přečtěte si víc >>>>
Rozšíření elektrárny o další dva reaktory má uskutečnit ruský koncern Rosatom. Maďarský stát chce projekt financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (253 miliard korun).
V listopadu 2016 Evropská komise zastavila řízení s Maďarskem, které zahájila kvůli skutečnosti, že Budapešť zadala Rosatomu zakázku bez veřejné soutěže. Maďarská vláda prý ale nakonec poskytla dodatečné informace, které pochybnosti Komise rozptýlily.