V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností.
Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.
„Evropa by měla teď zapomenout na Green Deal a měla by se soustředit skutečně na koronavir,“ prohlásil včera na tiskové konferenci po jednání vlády český premiér. Chce o tom dnes diskutovat se svými protějšky na další videokonferenci Evropské rady.
Stát začíná po dohodě s Evropskou komisí přesouvat peníze z evropských strukturálních fondů na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB) na pomoc podnikatelům kvůli koronaviru. Jedná se řádově o dvou miliardách korun.
Česká vláda dnes schválila energeticko-klimatický plán, ten počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 na 22 %. Podle některých senátorů či Komory obnovitelných zdrojů energie to ale nestačí.
Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.
Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. „Jako prioritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme,“ pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Česká delegace pojede na konci listopadu jednat do Bruselu o stavbě nového jaderného bloku v ČR. Tématem budou například podmínky pro schválení plánovaného zdroje Evropskou komisí, takzvanou notifikaci.
Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.
Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.
Chybné projekty, které odhalil evropský audit, budou po dobu pozastavení čerpání evropských financí hrazeny z národních zdrojů. Pozastavení se může protáhnout až na několik měsíců. Může se tak oslabit spolupráce mezi firmami a univerzitami či výzkumnými centry.
Malí podnikatelé na venkově budou moci čerpat zvýhodněné úvěry nebo další formy podpory od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tu chce vláda změnit na národní rozvojovou banku.
V EU se radikálně změní pravidla pro ochranu osobních údajů. Nové nařízení začne sice platit až v květnu příštího roku, podnikatelé ale mají plné ruce práce už teď. Na nová pravidla se totiž musí řádně připravit. V opačném případě jim budou hrozit pokuty do výše 20 milionů eur nebo do 4 % jejich globálního ročního obratu.
Na venkově ubývají obchůdky, hospody i řemeslníci, a lepší to není ani s počtem farmářů. K podnikání v zemědělství přitom může vést i čirá náhoda, jako je navrácení pozemků v rámci restitucí.
Řemesla jsou v České republice na vzestupu. Roste nejen počet řemeslníků, ale také absolventů odborných škol. Ministerstvo školství chce jejich postavení zlepšit znovuzavedením mistrovských zkoušek platných po celé Evropě.
