V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
České republice se zřejmě podaří do konce letošního roku vyčerpat veškeré zbývající prostředky ze zhruba 32 miliard korun z kohezních fondů EU končícího programového období. Na dnešním briefingu to uvedl ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti).
Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek. Mokrouše v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy.
S koncem letošního roku končí lhůta pro vyčerpání dotací na roky 2014-2020. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
V Česku začala fungovat Digitální a informační agentura, která si vytyčila ambiciózní cíle. Na trase k plně fungujícímu eGovernmentu ale stále leží mnoho překážek, například malé platy ve státní správě a nedostatek odborníků.
Česko by mělo zrychlit srovnávání životní úrovně v jednotlivých regionech. V budoucnu už nebude možné se spolehnout jen na čerpání z EU, proto je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) důležité naučit obce více zapojovat do projektů i soukromé peníze.
Češi si během pandemie zvykli na kola, využívají je nejen ve volném čase k rekreaci, ale také jako dopravní prostředek ve městech. Tuzemsko cyklistům sice nabízí desetitisíce kilometrů tras, chybí jim ale propojení a větší bezpečnost. Pomoci v tom mají fondy EU.
Členské státy Evropské unie v úterý učinily další krok na cestě ke schválení přelomových pravidel pro používání umělé inteligence.
Ministři zemí EU by měli v úterý řešit zavedení takzvané digitální peněženky, kterou by obyvatelé Unie mohli používat k prokazování totožnosti napříč členskými státy. Na evropský rámec bude reagovat i česká verze digitální peněženky, takzvaná eDokladovka.
V polovině listopadu podepsala česká strana s Evropskou investiční bankou (EIB) memorandum o podpoře výstavby a modernizace české železnice. „Ve střední Evropě je Česko vůbec nejdál v přípravě plánu přechodu na udržitelné zdroje,“ říká Lilyana Pavlova v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Evropská unie do řešení uprchlické krize investovala spoustu peněz, a to, co dosud udělala, jde správným směrem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vasco Alves Cordeiro.
Má-li se Evropa stát technologickým lídrem, musí zajistit nejen kvalitní regulaci, ale také posílit podporu inovací. Takovou vizi se snaží prosazovat české předsednictví, které rovněž považuje za nezbytné udržovat úzké kontakty s podobně smýšlejícími demokratickými partnery, zejména s USA.
Evropský parlament dnes vyzval členské státy EU, aby bojovaly proti projevům nenávisti a vyšetřovaly a stíhaly zločiny z nenávisti vůči sexuálním menšinám.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice.
