Evropský parlament dnes vyzval členské státy EU, aby bojovaly proti projevům nenávisti a vyšetřovaly a stíhaly zločiny z nenávisti vůči sexuálním menšinám.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice.
Jaké priority má pro české předsednictví v Radě EU ministerstvo pro místní rozvoj? A co může Česku přinést fond obnovy, ať už v digitalizaci nebo v řešení dopadů ruské agrese na Ukrajině? Odpovídá ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Jak se daří jednotlivým členským státům zavádět digitální technologie v podnicích nebo veřejné správě? Právě to bude předmětem hodnocení ze strany Evropské komise. Z Unie by se tak měl stát globální lídr v digitalizaci bez toho, aby některý z jejích členů zaostával.
České předsednictví a celá Evropská unie mají velké plány, jak Ukrajině pomoct s poválečnou rekonstrukcí, ať už přijde na řadu kdykoliv. Svou roli sehrají také regionální a lokální samosprávy, které s ukrajinskými městy už delší dobu spolupracují.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se během českého předsednictví v Radě EU chce zaměřit na politiku soudržnosti, regionální rozvoj, cestovní ruch a elektronizaci veřejných zakázek.
V ČR je ohroženo financování už započatých projektů zhruba za 1,3 miliardy eur, které mají získat podporu z evropských dotací, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Na vině je podle něj epidemie koronaviru a válka na Ukrajině.
Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci.
Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn.
Pracovní představa hlavních priorit českého předsednictví v EU čítá zvládnutí uprchlické krize a obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropské obrany, odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.
Česko a dalších osm států nejvíce zasažených uprchlickou krizí v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině požádá podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) Evropskou komisi o finanční pomoc.
Peníze, které zatím EU vyčlenila na pomoc ukrajinským uprchlíkům, nestačí. Myslí si to místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Eurokomisařka debatovala o pomoci ze strany EU přímo s českou vládou během své pracovní návštěvy Prahy.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dnes s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou diskutoval o prioritách českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci.
