V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
Výroční zpráva indexu DESI za loňský rok uvádí, že 76 % českých podniků má potíže nabrat specialisty v digitální oblasti, průměr EU je 55 %. České hospodářství by podle zprávy bylo schopno absorbovat minimálně dalších 14 000 specialistů v oboru.
Česko má nevyužitý potenciál v oblasti digitalizace, říká zpráva Evropské komise
„V souvislosti s cílem Evropské digitální dekády, podle kterého má být v EU zaměstnáno 20 milionů odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií, plánuje česká vláda tento problém řešit otevřením trhu práce a zjednodušením postupů pro podniky, které chtějí zaměstnat odborníky na digitální technologie ze zahraničí, zejména z východní Evropy,“ uvádí zpráva.
A právě proto v první polovině letošního roku Evropská komise spustila program
Cybersecurity Skills Academy (CSA). Cílem tohoto programu je, aby členské země EU společně „zavřely nůžky“ mezi chybějícími kybernetickými odborníky a bezpečností Unie v digitální oblasti.
Podstatou CSA jsou čtyři pilíře – vzdělávaní nové generace, zprostředkování financování, zapojení důležitých stran v národním digitálním prostředí a vytvoření metodologie na měření dosažených cílů.
Bartoš chystá vzdělávací akce
Minimálně dva ze zmíněných cílů, tedy vzdělávání a zapojení všech stran, by mohly být úkolem pro státní instituce nebo orgány. I proto redakce EURACTIV.cz oslovila jak sekci digitalizaci veřejné správy vicepremiéra
Ivana Bartoše, tak i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), a to s dotazem jestli a jakým způsobem se podílejí na vzdělávání příštích generací kyber-odborníků a odbornic.
Ondřej Benda, mluvčí úřadu vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše, redakci řekl, že státní instituce se na CSA nijakým způsobem nepodílí. „Otázka vzdělávání v digitalizaci a digitálních dovednostech, které mají přesah na kybernetickou bezpečnost, je pro nás nicméně důležitá. Momentálně například připravujeme Týden pro digitální Česko, který bude probíhat v týdnu od 20. listopadu na různých místech České republiky a bude se věnovat tématu digitálních dovedností,“ doplnil mluvčí.
V Česku rostou digitální obce
V rámci akce
Týden pro digitální Česko se uskuteční několik desítek různých diskusí, přednášek nebo workshopů pro odbornou i širokou veřejnost napříč republikou.
Na chodu CSA se nicméně částečně podílí národní kybernetický úřad. „NÚKIB poskytuje CSA dílčí data potřebná k jejich činnosti v oblasti vzdělávání. Téma CSA je také diskutováno na jednáních správní rady Evropského kompetenčního centra, kde figuruje NÚKIB jako zástupce ČR,“ odpověděla na dotaz redakce
Eva Rajlichová, mluvčí NÚKIB.
V současnosti je kybernetická akademie jen na svém začátku. Aktuálně evropští odborníci dávají dohromady informace o digitálních dovednostech v různých zemích. „V tuto chvíli primárně shromažďují data z členských států ohledně stavu vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti v členských státech, zejména s ohledem na počet a dostupnost kvalifikovaných pracovních sil,“ doplnila Rajlichová.
Cílem je podle ní získat komplexní povědomí o aktivitách, které v oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti existují. „A taky hledat synergie, které umožní tyto aktivity lépe koordinovat a efektivněji využít tak, aby byl aktuální dlouhodobý nedostatek expertů v kybernetické a informační bezpečnosti překlenut,“ dodala.
Digitalizace české státní správy se snad konečně rozjíždí
Digitální dekáda EU má správný směr
Europoslanec za ODS (ECR)
Evžen Tošenovský, který je dlouhodobým stínovým nebo hlavním zpravodajem digitálních témat v Evropském parlamentu, je se vznikem evropské kybernetické akademie spokojen.
Podle něj je dobře, že Evropská komise vnímá nedostatek expertů v kyberbezpečnosti a potřebu zvyšování úrovně digitálních dovedností.
„Jako stínový zpravodaj mám za naši politickou skupinu Evropských konzervativců a reformistů na starost dva legislativní návrhy představené Komisí společně se sdělením k CSA – jde o tzv. Akt o kybernetické solidaritě a certifikaci řízených bezpečnostních služeb, kde se snažíme vyztužit kybernetickou ochranu naší společnosti. Určitě i zde podpořím větší provázání s aktivitami CSA,“ napsal Tošenovský redakci.
EU se také již loni dohodla na tzv. Digitální dekádě, podle níž má být do roku 2030 v Evropě zhruba 20 milionů expertů v informačních a komunikačních technologiích.
Tošenovský je však v kvantitativních cílech opatrný a nechce tlačit na národní implementaci každého cíle, který byl přijat na evropské úrovni. „Ale důležité je mít ambici jít v digitální oblasti rychleji dopředu a v toto smyslu může Digitální dekáda pomoci. Věřím, že se naší vládě podaří udělat větší krok směrem k plné digitalizaci služeb veřejné správy a podpoře digitální transformace našeho průmyslu,“ řekl europoslanec.
Jaká bude EU v roce 2030? Digitální, slibují evropští zákonodárci
Digitální dekáda je závazek Evropské unie i jednotlivých národních států, že do roku 2030 bude mít mimo jiné alespoň 80 procent Evropanů v produktivním věku alespoň základní digitální schopnosti.
Tošenovský upozorňuje také na dodatek, který kromě jiného uvádí i zpráva indexu DESI. „Pokud jsme se bavili o kybernetických dovednostech, zde si myslím máme stále rezervy v ulehčení příchodu zahraničních expertů, o které mají naše firmy zájem,“ upozornil europoslanec.
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
