Současné rozpočtové období v EU končí až v roce 2020. Už teď se ale rozehrává hra o to, odkud kam evropské peníze potečou v budoucnu. Debatu ovlivní brexit, tlak na hlubší integraci eurozóny, ale také bezpečnostní rizika, kterým EU čelí. Pro Česko bude zásadní otázkou nastavení evropských fondů připravených pro chudší regiony. V infografice se můžete podívat, jak evropský rozpočet funguje dnes.
Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Vláda bude schvalovat akční plán pro proměnu znevýhodněných regionů, mezi které patří i Ústecký kraj. Ten mimo jiné chystá novou energetickou koncepci. Proměnit ale bude potřeba i myšlení lidí. Hovořilo se o tom během debaty, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.
Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. EU chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Evropský trend směřuje k využívání finančních nástrojů, pro které jsou projekty v oblasti energetické účinnosti vhodné díky návratnosti peněz. Ne všechny investice se pro financování prostřednictvím těchto nástrojů hodí, i v Česku se ale mají v budoucnu využívat víc.
Evropská unie klade čím dál větší důraz na výzkum a vývoj. Pomáhat chce především soukromým firmám, kterým nabízí možnost čerpat nemalé peníze na inovace a technologický vývoj prostřednictvím několika operačních programů.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Na venkově ubývají obchůdky, hospody i řemeslníci, a lepší to není ani s počtem farmářů. K podnikání v zemědělství přitom může vést i čirá náhoda, jako je navrácení pozemků v rámci restitucí.
Na vládu míří kritický dokument ministerstva průmyslu. Ukazuje, že energetické úspory jsou v Česku vítané téma k debatám, ale státní správa se o ně v reálu nestará.
Finance z EU míří do českých kravínů, ovocných sadů i ekologických farem. Vyřizování žádosti o dotace může být pro farmáře složité, jejich zájem to ale neodrazuje.
U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
Tomáš Prouza je státním tajemníkem pro evropské záležitosti. Komentář se vztahuje k jednomu z nedávných témat Národního konventu…
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podporu infrastruktury pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) za účelem zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na budoucí uplatnění na trhu práce v klíčových kompetencích. K dispozici je téměř 593 mil. korun. Žádosti lze podávat od 18. 11. 2016.
Z Junckerova investičního plánu, který má ambice rozhýbat v Evropě investice, byly dosud podpořeny projekty především z bohatších států EU. Včera to uvedla agentura Reuters s odkazem na studii Evropské investiční banky. Podle Evropské komise jsou ale prostředky a záruky k dispozici všem zemím EU.
