Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Česku hrozí, že se peníze z evropských fondů budou urychleně vyčerpávat na poslední chvíli podobně jako v minulém období, což přinese neefektivní utrácení peněz, varují analytici.
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Evropská komise Česku opět doporučila zvýšení a zlepšení zaměstnanosti žen s malými dětmi. Ocenila sice zvýšení kapacit pro péči o děti formou dětských skupin či mikrojeslí, ale upozornila na nedostatek flexibilních pracovních pozic.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Ve středu představí Evropská komise základní představu víceletého finančního rámce EU, po které budou během května následovat detailnější materiály. Mezi sporné otázky patří podmínky pro čerpání unijních fondů nebo hledání nových zdrojů pro evropský rozpočet.
Unie nemá prostředky, jak v některých členských zemích zabránit zneužívání evropských fondů zkorumpovanými politiky. Měla by zavést mechanismus, který korupčníky odstaví, píše europoslanec Benedek Jávor.
Do finále došel každoroční proces rozpočtového absolutoria. Europoslanci, kteří evropský rozpočet kontrolují, znovu upozornili na kauzu Andreje Babiše.
Přítok evropských dotací do ČR čeká na konci desetiletí útlum. Stát se chystá na přechod ke zvýhodněným úvěrům, které by dotace doplnily. Rozjíždí se už v oblasti energetických úspor.
Chybné projekty, které odhalil evropský audit, budou po dobu pozastavení čerpání evropských financí hrazeny z národních zdrojů. Pozastavení se může protáhnout až na několik měsíců. Může se tak oslabit spolupráce mezi firmami a univerzitami či výzkumnými centry.
„Já jsem to nikdy nepotřeboval, takže je to zbytečnost.“ Tak takový přístup k výhodám členství v EU my neberem.
V Česku běží kampaň Evropské komise, která informuje o jednoduchých způsobech šetření energií. Podle některých odborníků je to ale promarněná šance, jak lidem zaručit dlouhodobější úspory. Nejchudším skupinám by prý stát mohl zajistit možnost bydlení v úsporných budovách.
Kolik peněz má ČR k dispozici z fondů EU? Jak se daří čerpat a kam peníze plynou? A jak vlastně projekty vznikají? Podívejte se na infografiku.
Pekárna Zelená louka, která je součástí holdingu Agrofert, získala 100 milionů dotaci na novou moderní linku…
Jak zatím probíhá přezkum toho, zda výrobci z obnovitelných zdrojů v minulosti nedostávali příliš mnoho peněz z veřejných financí? A co výrobce solární energie zajímá na nové evropské legislativě? V rozhovoru jsme se ptali výkonné ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové.
„Rozjeli jsme toho příliš mnoho a někdy pak nejsme schopni rychle vytyčit priority, které by měly mít v EU výsostnou přednost před ostatními tématy. Kolikrát mě pak mrzí, že lidi pálí nějaké akutní věci, a já řeším něco, co má sice nějakou relevanci, ale tolik to nehoří,“ říká europoslankyně ANO Dita Charanzová.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
