Český říjen v EU: Kam s evropskými penězi?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.
Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda v následujících náročných týdnech a měsících poskytla alespoň trochu jistoty.
Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.
Česká republika získá v následujících třech letech 182 miliard korun z nového fondu obnovy EU, který má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku po koronavirové krizi. Je tedy na čase si ujasnit, jakým způsobem ČR peníze vynaloží.
První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Návrh takzvaného plánu obnovy ČR, v jehož rámci má Evropská unie pomoci obnově českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun, vláda dnes zatím neschvalovala. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet.
Češi, podobně jako další Evropané, věří svým lokálním a regionálním lídrům více než národním vládám. Česká důvěra v Babišův kabinet je stejně nízká jako důvěra v Evropskou unii.
Největší část z celkem 182 miliard korun přidělených pro ČR z unijního plánu obnovy má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, která zahrnuje zlepšení dopravní infrastruktury, odklon od využívání uhlí a přípravu na dopad klimatické změny.
Léto, i to babí, už je za námi a bruselské kuloáry po prázdninách opět naplno ožily. Poslechněte si výběr redakce z klíčových témat nadcházejících měsíců – koronavirus, nový unijní rozpočet, klimatické cíle, reforma společné zemědělské politiky, ale i digitalizace či obrana. Jaký vývoj v těchto oblastech lze očekávat?
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvažuje o zřízení nového státního fondu, který by podporoval tuzemskou audiovizuální tvorbu. Peníze na jeho vznik by bylo možné získat z evropského fondu obnovy, který by měl podle Zaorálka do ČR přinést 182 miliard korun.
Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.
Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.
Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.
Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dnešní vrcholné schůzce v Bruselu dohodli, že jejich státy zlepší vzájemnou koordinaci kroků zaměřených proti šíření Covidu-19. Po skončení dvoudenního summitu EU to v Bruselu řekl předseda Evropské rady Charles Michel.
Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých.