Europoslance pobouřila zpráva, že Evropská komise dala zelenou polskému plánu obnovy, kterým se Polsko o krok přiblížilo k více než 35 miliardám eur z evropského rozpočtu na pokrizové oživení. Někteří členové Evropského parlamentu proto pohrozili unijní exekutivě odvoláním.
Především do klimaticky šetrných projektů a digitalizace by měly země Evropské unie investovat 185,6 miliardy eur (4,6 bilionu Kč), které budou podle dnešního návrhu Evropské komise (EK) v unijním rozpočtu na příští rok.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro komplikuje urovnání sporu mezi EU a Polskem. Polská opozice se tak snaží ministra z funkce odvolat. Přesto se Polsku podle premiéra Mateusze Morawieckého podařilo dohodnout s Evropskou komisí alespoň na uvolnění peněz z fondu obnovy.
Z Evropské unie i z jednotlivých členských států míří na Ukrajinu finanční i hmotná humanitární pomoc. Podpora však směřuje i do zemí bloku, aby se vyrovnaly s masivním přílivem válečných uprchlíků.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.
Komise sklízí kritiku za to, že dosud nepoužila nový nástroj na ochranu rozpočtu EU a právního státu. Europoslanci volají po tom, aby Komise právní stát ve světle války na Ukrajině neignorovala. Načasování komplikují také nadcházející maďarské parlamentní volby.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Soudní dvůr Evropské unie ve středu rozhodl, že nové evropské nařízení, které podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním zásad právního státu, je v souladu s unijními smlouvami. Komise má tedy zelenou nástroj využít, nebude to ale hned.
Kultura a kreativní průmysly se v poslední době těší rostoucí pozornosti. V Česku na jejich rozvoj poputují miliardy. Tuzemsko si však kromě investic musí splnit několik „domácích úkolů“.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 23,5 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
Prvního ledna 2022 se Francie ujala předsednického žezla Rady Evropské unie. V následujících šesti měsících čeká Evropskou unii vskutku ambiciózní program, který se bude řídit mottem „suverénní Evropa – obnova, síla a sounáležitost“. K prioritám a klíčovým okamžikům francouzského předsednictví se pro server EURACTIV.cz vyjádřil Alexis Dutertre.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
Pokrizový fond obnovy Evropské unie, ze kterého má do Česka připutovat asi 180 miliard korun na obnovu ekonomiky, není jen o ozelenění hospodářství a digitalizaci. Česko chce nemalou část investovat také do reformy a zkvalitnění sociálních služeb.
Česko se již nyní potýká s klimatickou změnou. K jejím projevům patří pravidelné povodně i chřadnoucí lesy. Jak se na ni Česko připravuje? A jak mu s tím pomohou evropské peníze?
ČR dá na rozvoj kultury a kreativního průmyslu v rámci Národního plánu obnovy (NPO) necelých sedm a půl miliardy korun. Další finance pak umělci mohou získat z evropských programů jako Kreativní Evropa. Lepší využití peněz však komplikuje i složitá byrokracie.
Výzkum a vývoj v Česku už brzy „nakopnou“ mimořádné miliardy z evropského post-pandemického fondu obnovy. Podpory se dočkají univerzitní výzkum kardiovaskulárních nemocí, prohloubení spolupráce mezi vědci a podniky nebo inovace ve firmách.
Evropa vymýšlí, jak do budoucna přistoupit k umělé inteligenci tak, aby nenadělala více škody než užitku. Regiony argumentují, že bez nich se nová regulace neobejde.
