Evropská komise dnes oznámila, že z unijního Inovačního fondu podpoří 77 evropských projektů zaměřených na inovativní technologie pro snižování emisí, a to celkovou částkou 3,4 miliardy eur.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) požaduje přehodnocení systému ETS 1 a odložení systému ETS 2. S místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberou chce jednat o odkladu metanového nařízení.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj doufá, že nová opatření Evropské unie na posílení evropského průmyslu zjednoduší procesy, zrychlí rozhodování v Evropě a odbourají nezbytnou byrokracii.
Český ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) považuje za dobrou zprávu, že čím dál více zemí začíná ohledně změny systému emisních povolenek hovořit poměrně racionálně a český postoj se postupně šíří.
Odklad nového systému emisních povolenek ETS2 sice poskytne domácnostem i státu více času na přípravu, na následném zdražování energií to ale nic nemění. Řekli to analytici oslovení ČTK.
Od ledna musí dovozci hliníku, cementu nebo hnojiv platit speciální uhlíkové clo, které má ochránit evropský průmysl. Jak funguje a co se od něj čeká? A jaké úpravy Evropská komise na poslední chvíli udělá?
Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek v EU, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci.
Česko v současné době v EU usiluje o to, aby byl odložen start druhé fáze systému obchodování s emisními povolenkami, která ho má rozšířit i na sektor dopravy a budov. Co to ale EU ETS vůbec je? Plní svůj účel? A co má přinést jeho reforma?
Česko chce vedle zelených cílů pro autoprůmysl v Evropě vyjednat také změnu plánovaného obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS 2. To má od roku 2027 zahrnovat emise CO2 budov nebo silniční dopravy a rozšířit tak dosavadní fungující systém ETS 1.
Evropská unie potřebuje najít způsob, jak splatí svoje dluhy z doby pandemie a jak do budoucna zafinancuje všechny svoje nákladné priority, včetně snižování emisí. Na stole leží několik nápadů, kde nové zdroje rozpočtu hledat. Česku se moc nelíbí.
Vítězové eurovoleb už jsou známí. Poslechněte si speciální sérii rozhovorů s nováčky v Evropském parlamentu v podcastu Evropa zblízka. Tentokrát s Ondřejem Krutílkem (ODS).
Instituce EU schválily další část balíčku Fit for 55. Jak bude vypadat nový systém obchodování s emisními povolenkami? Kdo bude platit uhlíkové clo? A jak chce EU pomoci vyvážit náklady na snižování emisí skleníkových plynů? Odpovídá analytička Kateřina Kolouchová z Fakta o klimatu.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Europoslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích.
Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil svou pozici k reformě systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi.
Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.
Europoslanci dnes nedokázali nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových částí klimatického balíčku Fit for 55. Nebývale rozdělení poslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách.
Europoslanci dnes jednali o klíčových opatřeních klimatického balíčku zvaného Fit for 55, který má EU pomoci naplnit závazky z pařížské klimatické dohody a který je součástí Zelené dohody pro Evropu (Green deal). Zítra budou členové Evropského parlamentu o opatřeních hlasovat.
