Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) chce další změny v některých unijních předpisech z oblasti klimatické politiky. Státy ve středu zrušily vyřazování emisních povolenek ze systému ETS 1, podle Havlíčka však stačit nebude. Žádá i o odložení systému ETS 2. Uvedl to před jednáním ministrů průmyslu zemí EU v Bruselu. Sejde se i s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberou, se kterou chce jednat o odkladu metanového nařízení.
Současné návrhy změn systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS jsou podle Havlíčka jednoznačně nedostatečné. Podle něj jde zatím jen o kosmetické změny. Česko každé drobné zlepšení vítá, nicméně požaduje zásadní přehodnocení systému ETS 1 a odložení systému ETS 2.
Evropská komise v dubnu navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by podle EK povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Rada EU, která zastupuje členské státy, ve středu schválila úpravu, podle níž se povolenky nebudou rušit do roku 2030. Od roku 2031 by pak ale měly být v MSR zneplatňovány povolenky nad hranicí 800 milionů. Návrh podpořilo právě i Česko, i když původní návrh EK Praha považuje za lepší.
Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla následně Komise v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí.
Podle Havlíčka drobné změny nestačí
„Každé drobné zlepšení vítáme. Nemůžeme říct, že drobné kroky, které redukují další růst cen energií, jsou principiálně špatně,“ řekl českým novinářkám v Bruselu Havlíček. „Principiálně špatně je něco úplně jiného, a sice, že si stále neuvědomujeme, že to nebude stačit,“ dodal český ministr. Je podle něj potřeba dělat všechno pro to, aby se podařilo snížit ceny energií v Evropě, nikoli aby jen rostly pomaleji.
Řešením současné situace by podle Havlíčka bylo odložit zavádění systému ETS 2 a zásadním způsobem přehodnotit systém ETS 1. Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.
„Úplně ideální varianta by byla taková, že by se na určitou dobu přerušilo obchodování v rámci ETS 1, to znamená naprosto minimalizovat dopad na velké firmy,“ uvedl český ministr průmyslu. Podobný postoj jako Česko podle něj zastává deset až 13 zemí, je mezi nimi například Itálie, ale i státy střední a východní Evropy s výjimkou Německa.
Vlček: Jde o velmi těžké a finančně náročné téma
Havlíčkův předchůdce v ministerské funkci a nynější poslanec STAN Lukáš Vlček ČTK řekl, že návrhy změn vnímá jako pozitivní krok pro český energeticky náročný průmysl. „Je nutné si uvědomit, že řada států má odlišnou pozici… Je tedy důležité, že došlo k dohodě,“ uvedl. „V kontextu daného tématu a rizika další energetické krize z důvodu velké závislosti Evropy na dovozu fosilních paliv ale vidím jako zásadní téma modernizaci evropské energetiky s cílem nižších cen energie a nižší závislosti na fosilních palivech,“ dodal. To podle něj znamená nejen významné investice do nízkoemisních zdrojů, ale i větší propojení evropských energetických soustav. „To téma je opravdu velmi těžké a finančně velmi náročné,“ uvedl Vlček.
Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.
ETS je hlavním unijním nástrojem boje proti změně klimatu, není ale hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě, poznamenala agentura Reuters. Změny, které nyní Komise navrhuje, však reagují na požadavky některých vlád, právě včetně Česka, Itálie či Polska, které chtějí dopad ETS na ceny elektřiny zmírnit.
Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má i Itálie.
Odklad metanového nařízení chce dvacet států
Havlíček bude dnes v Bruselu také jednat s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Ribera. Chce s ní řešit zejména odklad metanového nařízení, které zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do EU. Česko spolu s dalšími 19 zeměmi žádá odklad celé normy, unijní exekutiva ale pouze státům doporučila, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.
Havlíček přijel do Bruselu už ve středu a zúčastnil se večeře, na kterou francouzský ministr průmyslu Sébastien Martin pozval několik svých kolegů a zároveň zástupce významných firem. „Diskutovali jsme pochopitelně o takřka kritické situaci v oblasti energií, která se ale pravděpodobně bude ještě zhoršovat s ohledem na to, co se odehrává na Blízkém východě, jde ale samozřejmě i o důsledky války ukrajinsko-ruské,“ uvedl český ministr.
Francie se podle Havlíčka přidala na stranu Česka, které se snaží prosadit odložení nařízení o snižování emisí metanu. „Před pár měsíci se nám podařilo zde v Bruselu získat na naši stranu 17 zemí,“ uvedl. „Dnes můžeme konstatovat, že se k nám připojily další státy včetně Francie, takže vše je na dobré cestě a já jsem přesvědčen, že během několika dnů dohrajeme aktivitu České republiky a metanové nařízení se odloží,“ dodal. České snahy nyní podle něj podporuje dalších 19 zemí, mimo jiné i Německo.
Obavy o energetickou bezpečnost
Několik států EU včetně ČR se obrátilo na EK již na konci června a žádalo, aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení nové normy o snižování emisí metanu. Země to zdůvodnily obavami o energetickou bezpečnost Evropy v době geopolitické nestability.
Nařízení o emisích metanu v energetice by mělo začít platit 1. ledna 2027. Dovozci fosilních paliv podle něj musejí příslušným vnitrostátním orgánům každoročně poskytovat podrobné a nezávisle ověřené informace o emisích metanu spojených s dodávanou energií. Podle Česka to ale představuje problém vzhledem k nedostatku ověřovatelů a měřičů ve třetích zemích. Čeští zástupci o tom informovali už v dubnu v takzvaném non-paperu a premiér Andrej Babiš rovněž napsal dopis předsedkyni Komise Ursule von der Leyen.
V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do EU. Komise na výzvu reagovala na konci července a státům nevyhověla. Pouze jim doporučila, aby po dobu tří let neukládaly pokuty ropným a plynárenským společnostem, které pravidla o emisích metanu poruší. Pokuty by tak státy měly společnostem odpustit pro roky 2027, 2028 a 2029. Veškeré povinnosti by nicméně i nadále zůstávaly v platnosti.