Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při dnešním představení hospodářské strategie svého kabinetu.
Česko bude v Evropské unii hledat podporu pro zásadní změny současného systému emisních povolenek. Jedním z hlavních cílů bude zastropování ceny současných emisních povolenek na maximální výši 30 euro za tunu oxidu uhličitého.
Premiér Andrej Babiš chce promluvit do revize emisních povolenek. Česko zároveň čelí výzvě Evropské komise, aby vystoupilo ze Smlouvy o energetické chartě. Více se dozvíte v únorovém vydání Dekarbo briefu.
Od ledna musí dovozci hliníku, cementu nebo hnojiv platit speciální uhlíkové clo, které má ochránit evropský průmysl. Jak funguje a co se od něj čeká? A jaké úpravy Evropská komise na poslední chvíli udělá?
Na jednotu členských států Evropské unie v klimatických otázkách dnes v Praze apeloval místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans.
Evropská unie připravuje nová pravidla pro zdanění energií. Daně sice cílí na znečišťovatele, mohou ale zasáhnout i samotné spotřebitele. Pokud by stát nastavil vhodný kompenzační systém, mohl by je před dopadem daní ochránit. Upozorňuje na to nová studie.
Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energií, sdělil dnes ve vyjádření pro ČTK předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala. O úspěchu, o kterém dnes ráno hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něj nemůže být řeč.
Vývoj na velkoobchodních trzích je nemilosrdný. Ceny elektřiny rostou, což může negativně dopadnout jak na český průmysl, tak i na tuzemské domácnosti.
Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.
Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes dosáhla rekordní výšky a poprvé přesáhla hranici 50 eur (1292 Kč) za tunu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů.
Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.
K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou…
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.
Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vypouštění skleníkových plynů bude pro výrobce energie a průmyslové podniky dražší. Citlivá odvětví budou mít ochranu.
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
