Poslední kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa budou dominovat debatě na středeční neformální večeři šéfů států a vlád 28 zemí Evropské unie v Sofii.
Dohoda o nešíření jaderných zbraní, kterou Trump považuje za neúčinnou, nadále platí. EU se za ní zavázala a chce převzít roli USA v mezinárodním společenství. Jedním z důvodů jsou i rozsáhlé obchodní styky evropských zemí s Íránem. Česko stojí na straně Unie.
Napříč EU se ozývá volání po reformě, která by vyřešila údajný demokratický deficit, udělala jasno v další (ne)integraci 27 členů nebo pomohla k lepšímu fungování eurozóny. Je ale také potřeba zatraktivnit evropský projekt pro občany, shodli se odborníci na debatě o budoucnosti EU.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy pokračují na různých úrovních jednání o trvalé výjimce z cel na dovoz oceli a hliníku. Jestli EU výjimku nedostane, má připravena protiopatření.
Od začátku května by mohla pro země EU platit americká cla pro dovoz oceli a hliníku, tvrdí německá vláda. Zatím měla Unie dočasnou výjimku.
O změně v rozdělování evropských peněz se stále jedná, diplomaté nicméně předpokládají, že výsledkem bude přesměrování finančních prostředků z Polska, ČR a Pobaltí do jihoevropských států, například Itálie, Španělska, Řecka.
Německo a Francie se shodují na tom, že EU musí prohloubit společnou zahraniční politiku nebo reformovat azylový systém. Rozdílný pohled mají hlavně na reformu hospodářské a měnové unie.
Posílit suverenitu EU v obraně a ekonomice, bojovat proti populistům, zachovat demokracii a konzultovat s občany. Takové přání dnes vyjádřil francouzský prezident Macron ve svém vystoupení na plénu ve Štrasburku.
Ministři zahraničí EU se včera shodli, že Velká Británie má v případu otrávení Sergeje Skripala jejich plnou podporu. Britové za viníka útoku označili Rusko, které se však obviněním vytrvale brání a tvrdí, že země EU „podléhají protiruským reflexům“. Za možnou zemi původu útočné látky označila ruská diplomacie kromě dalších taky Českou republiku.
Více než 200 tisíc Čechů pracuje v jiné členské zemi EU. Na jejich práva by měl nově dohlížet Evropský orgán pro pracovní příležitosti. Kritici však namítají, že se jedná o další zásah do národních kompetencí a že pracovní mobilita potřebuje spíše jasná a srozumitelná pravidla.
Sobotní jednání mezi eurokomisařkou Malmströmovou a americkým obchodním zmocněncem Lighthizerem byla sice „upřímná“, ale Brusel stále nemá jasno v tom, jak budou Spojené státy udělovat výjimky od nových cel na dovoz oceli a hliníku.
V březnových italských všeobecných volbách půjde o hodně. Země riskuje odvrácení od základních evropských hodnot, jako jsou zásady právního státu, říká kandidát do italského senátu Alberto Alemanno v rozhovoru pro EURACTIV.com. Příklad Velké Británie podle něj ukazuje, že s debatou o EU je potřeba začít co nejdřív.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
Juncker se stal před čtyřmi lety tzv. spitzenkandidatem lidovecké frakce Evropského parlamentu a následně také předsedou Komise. Bude jeho nástupce vybrán stejným způsobem? Právě tuto otázku položil Donald Tusk premiérům a prezidentům zemí EU. Odpovědět mají na pátečním summitu.
Podle francouzského prezidenta se musí přeskupit politická mapa EU. Evropská politika je podle něj nyní nesoudržná. Unie by také podle něj měla být efektivní ve vyjednáváních o brexitu a neplýtvat energií.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Česko si ekonomicky mezi státy EU vede velmi dobře, a na přijetí jednotné měny je tak připraveno. Po zavedení eura se očekává snížení nákladů firem. Ceny zboží se výrazně nezmění. Připojením se do eurozóny navíc posílí náš prozápadní kurz. Obavy ale panují nad reformou eurozóny. Jsou pro přijetí eura více relevantní ekonomické nebo politické důvody? Krajští politici, zástupci podniků a odborníci o tom debatovali ve Zlíně.
