Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Obává se, že parlamentní volby odsunou Českou republiku na periferii Evropské unie.
Budoucnost Evropské unie nejspíš leží ve vícerychlostní integraci a v budování unijního jádra. Nasvědčují tomu reakce členských států v debatě o budoucnosti Evropy i projev francouzského prezidenta. K užší a rychlejší integraci jsou přizvány všechny členské státy, které však zároveň nikdo k ničemu nenutí. Jak se k celé věci postaví Česká republika a jaké následky pro ni bude toto rozhodnutí mít?
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Za dva týdny budou mít členské země k dispozici návrh, jak zlepšit jejich vzájemnou komunikaci v rámci EU. Podle Bohuslava Sobotky by se mohlo jednat například o méně formální setkání státních tajemníků pro evropské záležitosti.
Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
S rozvojem moderních technologií se mění i trh práce. Lidé se také čím dál více pohybují mezi zeměmi a mění pracovní pozice. Sociální zabezpečení Evropanů je proto čím dál důležitější, říká estonský ministr zdravotnictví a práce Jevgeni Ossinovski.
Německá kancléřka Angela Merkelová se definitivně postavila za myšlenku vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí pro země platící eurem. Před blížícími se volbami tak podpořila vizi vícerychlostní Evropy a plány francouzského prezidenta, který chce vytvořit evropské integrační jádro.
Francouzský prezident jedná se svými evropskými protějšky o nových pravidlech pro přeshraniční vysílání pracovníků. Svým chováním však může vyostřit spor o revizi směrnice, na které Evropský parlament pracuje již přes rok. Upozorňuje na to francouzská europoslankyně Morin-Chartierová.
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
Úřad evropského veřejného žalobce ještě ani nefunguje, italská vláda by jej ale už teď ráda posílila. Podle italského ministra spravedlnosti by totiž evropský žalobce mohl mít v gesci i boj proti terorismu. Evropská komisařka Věra Jourová nad tím však zatím neuvažuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil cestu po zemích střední a východní Evropy. Podívejte se, jak se vztah Francie a východních členů EU vyvíjel v předešlých letech.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
