ČR má problém s plněním některých cílů Národního plánu obnovy. Mezery sice může „zaplácnout“ jinými projekty, to by však mohlo jít proti smyslu celého plánu. Potíže stihnout všechny projekty a reformy včas má ale celá EU.
Ve středu v Bruselu proběhne vůbec první summit Evropské unie a Rady pro spolupráci v (Perském) Zálivu. Evropané mají zájem na tom navázat se zeměmi jako Saudská Arábie nebo Katar užší ekonomické i bezpečnostní vztahy.
Evropané neumí využít sílu peněz na svých účtech, v cestě mají byrokratické i mentální bariéry. Nakopnout evropskou ekonomiku má unie kapitálových trhů, která je teď o kousek blíž. Zpozornět by měly české firmy s ambicemi najít zahraniční investory.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se společně připravují na budoucnost, ve které již nebude figurovat uhlí. Pro tyto tři „uhelné“ regiony to představuje velkou výzvu. Znamená totiž nejen utlumování těžby a zásadní změny v ekonomice krajů, ale také vznik nových příležitostí pro podnikatele i zaměstnance končících podniků.
Zástupci byznysu, Evropské komise i experti varují, že pokud země EU nepropojí své digitální trhy, nebudou investovat do technologií a neposílí infrastrukturu, za konkurencí budou i nadále klopýtat.
Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Velké téma dneška jsou dezinformace, a to i kvůli jejich roli v předvolebních kampaních. Některé české strany ve svých programech navrhují, jak jim co nejlépe čelit, podle jiných je ale boj s nimi jen záminka a pokus „zavádět cenzuru“.
Přípravu nového kybernetického zákona v gesci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) doprovází tenze. Redakce Euractiv.cz zjistila, že hned několik klíčových hráčů upozorňuje na hrozbu přesahování kompetencí a chaotické jednání ze strany kybernetického úřadu.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Česko podalo Evropské komisi druhou a třetí žádost o vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. EK má nyní dva měsíce na posouzení, zda země splnila dílčí cíle. Česko může dostat až 803 milionů eur (19,5 miliardy korun).
V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
V Česku začala fungovat Digitální a informační agentura, která si vytyčila ambiciózní cíle. Na trase k plně fungujícímu eGovernmentu ale stále leží mnoho překážek, například malé platy ve státní správě a nedostatek odborníků.
Česko si v indexu digitální výkonnosti DESI meziročně pohoršilo, v digitalizaci chce ale výrazně pokročit, proto vzniká i nová Digitální a informační agentura. Jak hodlá Česko překonat špatnou pověst, kterou má v oblasti digitalizace? V podcastu odpovídá Jan Míča.
Dánsko sbírá zdravotnická data již 40 let. Právě díky tomu se stalo nejen ideálním místem pro vedení zdravotních výzkumů, ale i zemí lépe odolnou vůči krizím, řekla v rozhovoru pro EURACTIV.cz ředitelka Dánské agentury pro zdravotní data Lisbeth Nielsen.
Ministři zemí EU by měli v úterý řešit zavedení takzvané digitální peněženky, kterou by obyvatelé Unie mohli používat k prokazování totožnosti napříč členskými státy. Na evropský rámec bude reagovat i česká verze digitální peněženky, takzvaná eDokladovka.
Data z klinických studií představují pouze asi 2 % všech údajů o zdravotní péči, nemůžeme si nechat ujít příležitost využít poznatky skryté v těch zbývajících 98 %, říká k celoevropskému sdílení dat v rozhovoru pro EURACTIV.cz Thomas Brookland.
Evropská unie vstoupila do digitální dekády. Na programu má zavádění umělé inteligence a cloudových služeb ve firmách nebo třeba elektronický přístup ke zdravotnické dokumentaci. Vyplývá to z politického programu, který dnes schválil Evropský parlament.
