Evropská unie vstoupila do digitální dekády. Na programu má zavádění umělé inteligence a cloudových služeb ve firmách nebo třeba elektronický přístup ke zdravotnické dokumentaci. Vyplývá to z politického programu, který dnes schválil Evropský parlament.
Základním předpokladem Evropského prostoru pro zdravotní data je, že budete mít lepší kontrolu nad svými vlastními zdravotními údaji, vysvětluje Fulvia Raffaelli z Evropské komise v rozhovoru pro EURACTIV.cz
S Evropským prostorem pro zdravotní data má EU před sebou roky citlivé práce s nejasným výsledkem, protože rozdíly v digitalizaci jsou napříč kontinentem stále obrovské. Úspěch by ale výrazně pomohl lékařům, pacientům, průmyslu i národním rozpočtům.
Jak hodnotí europoslankyně Martina Dlabajová za opoziční hnutí ANO české předsednictví? Co Česku přinese digitální dekáda? A kdy začne EU víc myslet na malé a střední podniky? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.
Rozvíjet v dnešní době podnikání není nic jednoduchého. V Evropě ale platí, že když firma potřebuje pomoct s náročnou digitální transformací nebo s růstem do zahraničí, stačí vědět, kde hledat. Pomocnou ruku může podat síť Enterprise Europe Network.
Česko by chtělo přispět k tomu, aby se napříč Evropou snížila nerovnost v dostupnosti péče pro pacienty se vzácnými nemocemi. Přesvědčit Evropskou komisi, aby vyčlenila zdroje, je ale náročné, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Digitální technologie jsou velmi užitečným nástrojem, který nám může pomoci zefektivnit práci daňových úřadů, bojovat proti přebujelé byrokracii, nebo dokonce předcházet korupčnímu jednání, píše ve svém komentáři europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA).
Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Jaké priority má pro české předsednictví v Radě EU ministerstvo pro místní rozvoj? A co může Česku přinést fond obnovy, ať už v digitalizaci nebo v řešení dopadů ruské agrese na Ukrajině? Odpovídá ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Jak se daří jednotlivým členským státům zavádět digitální technologie v podnicích nebo veřejné správě? Právě to bude předmětem hodnocení ze strany Evropské komise. Z Unie by se tak měl stát globální lídr v digitalizaci bez toho, aby některý z jejích členů zaostával.
Evropa čelí řadě krizových výzev, kterým se musí naučit odolávat. Mezi velké úkoly patří i zajištění soběstačnosti v oblasti léčiv. Nyní proto vymýšlí, jak pomoct tomu, aby se léky vyvíjely „doma“ a aby jich byl pro všechny dostatek.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se během českého předsednictví v Radě EU chce zaměřit na politiku soudržnosti, regionální rozvoj, cestovní ruch a elektronizaci veřejných zakázek.
Nová cesta vstupu na český trh je pro léky na vzácná onemocnění ušitá na míru, přípravky nebudou narážet na tak velké překážky, říká ředitel AIFP David Kolář. Velkým úkolem českého předsednictví podle něj bude otázka přístupu ke zdravotním datům.
Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci.
Evropa vstupuje do digitální dekády. Ta bude v příštích 15 až 20 letech odpovědná za zánik zhruba třetiny pracovních míst. Jak si v digitalizaci stojí Česko?
Strašák jménem vzácná onemocnění má tisíce tváří, proto je tak těžké ho porazit. Jen v Evropě postihuje přes 30 milionů lidí, mezi zeměmi navíc často panují propastné rozdíly v dostupnosti péče. České předsednictví má zájem situaci zlepšit.
Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn.
Budoucnost je v IT. Možná více pro muže než ženy – ty tvoří mezi pracovníky oboru IT jen 10 procent. Jak to změnit? A jak s celoživotním vzděláváním může pomoci EU? V podcastu odpovídá Ondřej Čejka, výkonný ředitel Czechitas.
