Bezpečnostní rada státu bude v únoru řešit, který český úřad má být odpovědný za kontakt s ostatními státy EU ohledně šíření a potírání falešných zpráv. Novinářům to dnes v Bruselu řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.
Evropská komise plánuje výrazně posílit personál i finance specializovanému týmu, který v rámci unijní diplomatické služby odhaluje dezinformace.
Evropská komise na konci listopadu zveřejnila informace z průzkumu Eurobarometru, který se zaměřil na nadcházející volby do Evropského parlamentu. Většina občanů EU včetně Čechů se bojí, že volby budou ohroženy aktivitami spojenými se zneužitím internetu.
Vydavatelé volají po ochraně autorských práv, neboť jimi vytvářený obsah zneužívají internetoví giganti. Pomoci jim může připravovaná směrnice EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která by měla vydavatelům dát právo bránit se neoprávněnému zneužívání vytvořeného obsahu.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Evropa se musí v bránit v dezinformační válce. Zasadit se o to musí politické vedení a potřeba jsou finanční prostředky. Lidi ale k šíření dezinformací nemotivuje finanční podpora, říkají odborníci, kteří znají prostředí sociálních sítí.
Omezení politické reklamy cílené na konkrétní uživatele nebo větší transparentnost fungování algoritmů by měl zajistit unijní kodex pro nakládání s dezinformacemi. Online platformy se mají zapojit do jeho tvoření.
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Kdyby nebylo některých nejvyšších politických činitelů, včetně hlavy státu, kteří nás opakovaně dezinformují, lžou nám a snaží se otočit kormidlo naší zahraniční politiky, tak ruský vliv by nezmohl vůbec nic, říká v rozhovoru Michael Žantovský.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
