Česko dostalo možnost obnovit svou ekonomiku s pomocí speciální podpory z Evropské unie. Finance by měly mimo jiné podpořit zelenou transformaci země. Expertka však upozorňuje, že české ambice nejsou vysoké.
Čína nepřiměřeně podporuje výrobce elektromobilů, kteří pak mají nespravedlivou cenovou výhodu nad evropskou konkurencí, prohlašuje Evropská komise s tím, že na to má důkazy. Pokud se potvrdí, bude moct vůči Číně uvalit dodatečná cla.
Komise v červenci letošního roku představila návrh, podle kterého by doprava zboží a osob měla v budoucnosti zezelenat. Návrh tak počítá s celou řadou opatření v různých oblastech nákladní dopravy.
Spojené státy nám utíkají, Čína nám utíká. Právě tak by se daly shrnout evropské snahy o rozvoj tzv. čistého průmyslu – tedy průmyslu, jehož koncovým produktem jsou technologie potřebné pro dekarbonizaci a dosažení klimatické neutrality. Změnit to má nový akt.
Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Ministři dopravy Evropské unie debatovali o emisní normě Euro 7. Česká republika společně s dalšími sedmi zeměmi normu v současné podobě odmítá. Koalice států se po včerejším jednání podle slov ministra Kupky navíc může rozrůst o další státy.
Česká doprava se na své cestě k dekarbonizaci ubírá správným směrem, chce to ale čas, peníze, jednodušší pravidla a chytré kampaně se známými tvářemi. Velkou výzvou je v Česku například dopravní obslužnost menších obcí.
Představa, že každý může mít doma tepelné čerpadlo a s ním vytápět svůj dům, je mylná. Upozornil na to ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek na debatě, kterou na konci listopadu uspořádal server EURACTIV.cz.
Má Česko scénář pro dekarbonizaci emisně náročného průmyslu? Jak by se mělo v následujících letech proměnit teplárenství tak, aby mohlo podnikům a domácnostem nadále dodávat teplo, avšak bez nadbytečných emisí? A jak by se měla na dekarbonizaci podílet doprava?
Dekarbonizace je pro český průmysl výzva, ve výsledku se mu ale vyplatí, říkají experti. Snižování emisí jde totiž ruku v ruce s úsporami a útlumem fosilních paliv, které se dosud dovážely zejména z Ruska.
Ekonomiky Česka a Slovenska procházejí náročnou dekarbonizací. Jak si s tímto úkolem poradí v časech války na Ukrajině a rekordní inflace? Sledujte diskusi politiků, expertů a zástupců průmyslu.
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
Železniční doprava hraje díky své „čistotě“ v plánech Evropské unie zcela klíčovou roli, propojení některých evropských regionů ale zatím pokulhává. České problémy leží v málo bezpečné železniční síti, stejně jako v nepromyšlených investicích.
Pokud by při výstavbě nového jaderného bloku došlo k nějakým problémům, může to ohrozit rating České republiky. Podobná rizika ale vůbec nejsou součástí debaty, varuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz Oldřich Sklenář.
Aby oblast střední a východní Evropy pokročila v dekarbonizaci, bude muset překonat několik překážek. Přesun těžiště zájmu od snižování emisí k investicím do transformace odhaluje několik rozporů, které jsou zakořeněny v samotném systému obchodování s emisemi.
Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?
V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
