Počet obětí autonehod v EU za poslední dvě desetiletí klesl na polovinu, teď se ale tento trend zastavil. Evropský parlament proto podpořil opatření navrhovaná Evropskou komisí, která mají zvýšit bezpečnost na silnicích.
Odchod Spojeného království z EU bez dohody by mohl mít značný dopad na české automobilky. Přípravy na nejhorší jsou proto v plném proudu.
Nové modely vozidel v EU budou mít předepsány bezpečnostní prvky, které mají snížit počet úmrtí a těžkých zranění na silnicích. Automobilky mají k novinkám své výhrady, europoslanci jim chtějí dát při zavádění nových opatření „volnější ruce“.
Autonomní doprava může zvýšit bezpečnost a plynulost na silnicích, přispět k čistšímu vzduchu nebo vytvářet nová pracovní místa. Musí být ale zajištěna dostatečná ochrana a kontrola osobních údajů, která vozidla vytvářejí.
Europoslanci ve středu 14. listopadu hlasovali o regulaci emisí CO2 u nákladních vozidel. Opět chtějí zpřísnit původní návrh Evropské komise.
„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.
Po celodenním dramatickém vyjednávání zástupců členských států o nových cílech pro snižování emisí oxidu uhličitého je rozhodnuto. Do rozhovorů s europarlamentem o konečné podobě legislativy vstupují s cílem snížit emise CO2 u aut o 35 procent.
Premiéři V4 včetně Babiše podporují návrh Komise, aby do roku 2030 všechna nová auta vypouštěla do ovzduší o třicet procent méně emisí oxidu uhličitého než v roce 2021. Společně se svým bulharským kolegou to napsali kancléři předsednického Rakouska Kurzovi.
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
Po téměř 20 letech komplikovaných jednání mezi EU a čtyřmi jihoamerickými zeměmi se očekává na přelomu srpna a září dosažení obchodní dohody, která může být třikrát větší než dohoda s Kanadou a Japonskem dohromady.
I v době sílícího protekcionismu chtějí Japonsko a Evropská unie podporovat volný obchod, řekl dnes japonský ministr hospodářství Motegi. Nová obchodní dohoda pokrývá asi třetinu globálního HDP.
EU by měla usilovat o udržení systému WTO a prosazovat široce uplatňované obranné mechanismy proti dumpingu v mezinárodním obchodě. Proti americkým clům se musí přiměřeně bránit, ale zároveň se snažit sporné body s USA překonat, zaznělo na debatě v Ostravě.
Evropa zažívá rozvoj sdílené ekonomiky a objevuje se otázka, jak nové služby regulovat. Podle některých názorů není potřeba žádná regulace, jiní by doporučovali společný základ v podobě definic a jednoduchých principů. Co všechno vlastně do „sdílené ekonomiky“ patří?
Spojené státy a Evropská unie se dostávají na pokraj obchodní války, ve které ochranářská opatření z jedné strany reagují na kroky strany druhé. Aktuálně jde o dovoz evropských automobilů do USA.
Americká cla na ocel a hliník by se českého průmyslu výrazně dotknout neměla. Panují ale obavy z přetížení evropského trhu levnou ocelí především z Číny, ale i z amerických cel na dovoz evropských automobilů. EU v obou případech chystá protiopatření.
Těžké nákladní automobily se na celkových emisích CO2 ze silniční dopravy podílejí asi čtvrtinou. Zatím pro ně v EU neplatily žádné limity. Nově je má zavést dnešní návrh Evropské komise. Tradičně ho kritizují jak ekologové, tak výrobci aut.
Nástup elektromobility bude klást zátěž na distribuční síť. Zároveň nabídne nové možnosti v oblasti akumulace, zaznělo na letošním Energetickém kongresu ČR.
Po dvou letech se v EU podařilo přijít s novými pravidly pro kontrolu výrobců aut a homologačních zkušeben. Mají zabránit tomu, aby na evropských silnicích jezdily vozy, které neodpovídají normám, včetně těch emisních.
