Španělsko, Slovinsko a Irsko požádaly Evropskou unii o projednání pozastavení asociační dohody s Izraelem, uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. EU podle něj musí Izraeli říct, že je třeba, aby změnil své chování. Ministr před novináři zmínil zejména násilnosti židovských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i nový izraelský zákon o trestu smrti či izraelské údery v Libanonu.
*Článek byl aktualizován o vyjádření irské ministryně zahraničí.
Situace na Blízkém východě dnes bude jedním z témat diskuse ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Česko na jednání zastupuje ministr Petr Macinka.
„Evropská unie musí říct Izraeli, že je potřeba změna, že toto není správná cesta,“ zdůraznil Albares. Je podle něj potřeba přistupovat k porušování mezinárodního práva stejně, ať jde o jakoukoli zemi. „Jinak EU ztratí svou důvěryhodnost,“ dodal.
Podobně dnes mluvila také irská ministryně zahraničí Helen McEntee. „Země, se kterými máme uzavřené určité dohody, musí dodržovat základní hodnoty a zákony,“ uvedla. „Izrael od našeho posledního setkání přijal nový zákon, který v podstatě zavádí trest smrti, ale zejména se cíleně zaměřuje na palestinský lid. To je naprosto nepřijatelné, a proto jsme požádali o pozastavení dohody s Izraelem,“ dodala ministryně. Izrael podle ní jasně porušuje lidská práva a EU musí jednat.
Španělský premiér Pedro Sánchez už o víkendu uvedl, že chce, aby EU zrušila svou dlouhodobou asociační dohodu s Izraelem. Ten podle něj porušuje mezinárodní právo, a proto nemůže být partnerem pro Evropskou unii.
Pro schválení sankcí na osadníky je potřeba dosáhnout mezi členskými státy jednomyslnosti. Izrael má přitom mezi státy EU několik velkých spojenců, patří mezi ně Itálie, Německo, Rakousko, Česko, či Maďarsko. Evropská komise již loni v září navrhla pozastavení určitých obchodních ustanovení v asociační dohodě s Izraelem, konkrétně zavedení cel na některé zboží. I to je ale potřeba schválit ještě Radou EU, tedy členskými státy, a sice kvalifikovanou většinou. A taková podpora zatím podle informací ČTK v Radě EU není. Byla by, kdyby opatření podpořila alespoň jedna z větších zemí, tedy Německo či Itálie.