Španělsko, Slovinsko a Irsko požádaly Evropskou unii o projednání pozastavení asociační dohody s Izraelem, uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.
Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Na Bledském strategickém fóru to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
Stovky vysoušečů poslaly Česku prostřednictvím unijního systému civilní ochrany Slovinsko, Belgie, Chorvatsko nebo Německo, oznámila dnes Evropská komise.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Ministři zahraničních věcí střední Evropy se znovu potkají tentokrát v úterý na jednodenním setkání v Lublani. Spolupráce původně začala v reakci na důsledky pandemie covidu-19, kdy chtěly státy odvrátit ničivé hospodářské důsledky pandemie. Nyní řeší širší zahraničněpolitická témata.
Evropští zemědělci se potýkají se sérií výzev – kromě dopadů pandemie covidu-19 a války na Ukrajině se musejí vypořádávat s klimatickou změnou a extrémním projevem počasí. Země EU nyní požadují po Evropské komisi volnější ruce při rozdělování unijních dotací, aby s jejich pomocí mohly ztráty způsobené mimořádnými situacemi řešit.
Řada evropských regionů se potýká s dopady silných dešťů, v jiných oblastech je zase úroda postižena velkým suchem. Evropská komise se proto rozhodla přijmout opatření, která mají zmírnit dopady extrémního počasí na produkci ovoce, zeleniny a vína.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Bosenský volební systém je dávno přežitý, elity tří etnických skupin se však moci tak snadno nevzdají. Pomoct může připravovaná reforma, která ale zabere roky. Přiložit aktivněji ruku k dílu může i Evropská unie a celý Západ.
Zelené progresivní Hnutí Svoboda dosáhlo nejlepšího volebního výsledku v historii Slovinska. Chce vytvořit koalici se sociálními demokraty a levicí a jako první krok v čele země hodlá zrušit zákony předchozí vlády.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Do čela Rady EU se na půl roku postavila vláda Emmanuela Macrona. Ten má velké ambice, ale zároveň co dělat, aby zvládl situaci doma. Blíží se totiž prezidentské volby a zároveň sílí pandemie omikronu.
Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce či na nenávistné projevy politiků vůči novinářům.
Unie není v pohledu na své rozšíření o země západního Balkánu jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
Po půl roce portugalského předsednictví Rady EU přichází na řadu Slovinsko. Jaké jsou jeho priority? Jaká očekávání nové předsednictví budí? A proč se slovinský nástup příliš nepovedl? Odpovídá redaktor serveru EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
K dodržování principů vlády práva ve vlastní zemi vyzvali dnes slovinského premiéra Janeze Janšu poslanci Evropského parlamentu, kteří s ním debatovali o prioritách začínajícího slovinského předsednictví Evropské unie.
Dnešním dnem startuje slovinské předsednictví Rady Evropské unie. Země se chce v čele sedmadvacítky, kde bude půl roku, věnovat například ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 a posílení odolnosti Unie vůči podobným krizím.
Ve znamení snahy nasměrovat EU na cestu z pandemie nemoci covid-19 se neslo portugalské předsednictví Rady EU. Diplomaté se shodují, že Lisabon významně přispěl například k rychlému zavedení covidových cestovních certifikátů či spuštění mimořádného fondu obnovy.
