Skoro dvě třetiny Čechů nechtějí Ukrajinu v EU, ukazuje průzkum

Nový Eurobarometr se ptal Evropanů, jestli souhlasí s tím, že EU udělila Ukrajině kandidátský status, aby mohla v budoucnu rozšířit její řady. 61 % Čechů s tímto krokem nesouhlasí, což je nejvíce v celé Unii. Co za tím může stát?Jarní „standardní“ Eurobarometr zjišťuje, co si Evropané myslí o celé řadě témat. V souvislosti s Ukrajinou se ptal například na to, jestli se do této válkou postižené země mají dál posílat zbraně, nebo jestli Rusko představuje pro Evropu bezpečnostní hrozbu. Jeden z dotazů mířil na to, jestli Evropská unie udělala dobře, když v roce 2022 udělila Ukrajině status kandidátské země. Otázka tedy prakticky směřovala na to, jestli by Kyjev měl do Unie někdy v budoucnu vstoupit. V průměru v EU s tímto tvrzením souhlasilo 60 % oslovených, 34 % nesouhlasilo a 6 % nevědělo nebo nemělo názor. Čísla u České republiky ale zarazí, jsou totiž „opačná“. Udělení kandidátského statusu vnímá podle průzkumu pozitivně jen 31 % Čechů, zatímco 61 % se na věc dívá negativně. V porovnání se zbytkem EU mají stejně negativní názor jako Češi jen Maďaři s 60 %, u dalších zemí už existuje určitý odstup – nejblíže je se svými 47 % Slovinsko.

Co za tím může stát?

Česká republika patří na politické, diplomatické i vojenské úrovni mezi největší podporovatele Ukrajiny, hlasitě volá i po jejím přijetí do EU. Nabízí se tedy otázka, proč se to neodráží také v názorech populace. Ředitel výzkumu analytického ústavu STEM Jaromír Mazák nabídl pohled do dlouhodobějších dat a trendů. V minulosti bylo podle něj rozšiřování EU pro českou veřejnost nedůležité téma, a situace kolem Ukrajiny pak otevřela novou kapitolu. „Česká veřejnost byla ohledně tohoto kroku od počátku rozštěpená na dvě podobně velké skupiny, což ji řadilo mezi nejodmítavější země Unie. V každém případě kandidátský status pro Ukrajinu ještě v roce 2023 dle Eurobarometru schvalovalo 43 % a odmítalo 46 % Čechů a Češek,“ popsal Mazák s tím, že nová data tedy ukazují výrazný propad. „Osobně se domnívám, že to souvisí s dlouhodobě odmítavým postojem parlamentní opozice k přijetí Ukrajiny do EU, ale i jiným formám podpory napadeného státu. Ten propad je skutečně nebývale velký, ale někdy to pozorujeme u témat, ke kterým veřejnost nemá moc ukotvené postoje. Systematická komunikace pak může tyto postoje výrazně ovlivnit. Zatím v tomto ohledu byla úspěšná spíše komunikace odpůrců vstupu Ukrajiny do EU,“ argumentoval ředitel. Mazák doplnil i další důležitý kontext – nehledě na Ukrajinu je obecný postoj české veřejnosti k rozšiřování EU už skoro deset let převážně negativní. Česko se začalo blížit zemím, jako jsou Německo a Francie, které patří mezi největší čisté plátce do rozpočtu EU a jejichž veřejnosti proto dlouhodobě rozšiřování odmítají (protože na nově přijaté státy „doplácejí“). „Když jsme ovšem v analytickém ústavu STEM zkoumali postoje k přijetí Ukrajiny v červnu 2023, brzké přistoupení si přál asi každý čtvrtý a dalších asi 30 % se ztotožnilo s názorem, že ,výhledově ano, ale nemělo by se to uspěchat‘. To je celkem přes polovinu. Jen 20 % bylo tehdy jasně proti a zhruba 25 % to nedokázalo posoudit. Otevřenost české veřejnosti byla tehdy celkem velká,“ vysvětlil Mazák. „Nová data Eurostatu interpretuji tak, že se za ty dva roky nepodařilo přesvědčit veřejnost o tom, že by pro nás bylo přistoupení Ukrajiny výhodné,“ dodal odborník.

Špatná komunikace nebo neznalost fungování EU

Svou interpretaci výsledků průzkumu Eurobarometr nabídly také analytičky Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM – Jana Faktor Juzová a Maria Gorbatova. Roli podle nich hraje celá řada faktorů. „Česko je největším příjemcem ukrajinských uprchlíků per capita. Ačkoli tuto výzvu celkově země zvládla dobře, zůstal zde prostor pro spekulace a negativní zprávy, který bohužel nebyl vyvážený komunikací o tom, jak se uprchlíkům skutečně daří (včetně otevřené komunikace také o problémech),“ je přesvědčená Gorbatova. Čeští občané podle ní v důsledku špatné komunikace vládních politiků a šířících se dezinformací nemají moc představu o tom, co pomoc Ukrajině pro nás skutečně znamená. „Objevuje se dichotomie ,pomoc Ukrajině versus investice do řešení domácích problémů‘. Současná komunikace vlády není pro občany přehledná a důvěryhodná a vytváří se tím prostor pro ostatní aktéry k formování veřejného mínění,“ doplnila Gorbatova. Podle Faktor Juzové hrají roli také obecný český euroskepticismus a špatná informovanost veřejnosti o tom, jak EU a rozhodování na unijní úrovni funguje a to, že ji Češi vnímají jako něco vnějšího a vzdáleného. „Konkrétně v případě rozšiřování EU česká (ale i obecně evropská) veřejnost většinou neví, že země ucházející o členství musí nejprve splnit nějaké podmínky, které jsou velmi náročné. Lidé také nerozumí technické povaze a jazyku integračního procesu – kandidátský status, zahájení přístupových vyjednávání, otevírání a uzavírání vyjednávacích kapitol versus samotný vstup a tomu, jak se o nich rozhoduje (jednomyslnost všech členských zemí v každém kroku přístupového procesu),“ vyjmenovala Faktor Juzová. Kombinace těchto faktorů potom může podle analytiček vést k tomu, že přístupový proces Ukrajiny do EU je mezi Čechy vnímaný jako nějaký „fast track“, jako urychlený a uspíšený, bez dostatečného ohledu na reálné problémy a rizika, která se členstvím Ukrajiny v Unii mohou být spojená.Další možné důvody, proč Češi nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do EU, zmiňuje průzkum Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO).

Vstup Ukrajiny může změnit rovnováhu sil v EU a nastartovat reformy