Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.
Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?
Požár londýnského 24podlažního domu, při kterém zemřelo více než 80 lidí, má dohru. Evropská unie totiž chystá přísnější normy pro protipožární bezpečnost.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Současný systém vzdělávání je špatně nastavený a neodpovídá potřebám pracovního trhu. Evropský parlament proto dnes schválil Novou agendu dovedností pro Evropu, jejíž zpravodajkou je česká europoslankyně Martina Dlabajová.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Česká ekonomika se letos těší nadprůměrně dobré kondici, říká ekonom Petr Zahradník. Investice však zůstávají nejbolavějším místem aktuálního vývoje.
Francouzský prezident jedná se svými evropskými protějšky o nových pravidlech pro přeshraniční vysílání pracovníků. Svým chováním však může vyostřit spor o revizi směrnice, na které Evropský parlament pracuje již přes rok. Upozorňuje na to francouzská europoslankyně Morin-Chartierová.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
