Podzimní summit EU, kdy by měla být na stole dohoda o odchodu Britů z Unie, se nezadržitelně blíží, ale otázka irských hranic nebo budoucích vztahů stále nemá odpověď. Londýn zatím chrlí další představy o své budoucnosti mimo jednotný trh.
Polský prezident Andrzej Duda bude vetovat novelu zákona, která v evropských volbách výrazně zvyšuje dosud platnou pětiprocentní hranici pro vstup stran do Evropského parlamentu (EP).
Komise není nadále spokojená s nezávislostí polských soudů. Vláda premiéra Morawieckého má nyní měsíc na přijetí vhodných kroků, jinak půjde před Soudní dvůr EU. Ten může Polsku udělit finanční sankce. Varšava kroky Komise kritizuje.
Podniky ve Velké Británii mají nedostatek pracovníků ze zemí EU a musí tak zvyšovat nástupní mzdy, píše The Guardian s odkazem na rozsáhlý průzkum. Podle náborové firmy Adecco Group je na vině plánovaný odchod Británie z EU.
Europoslanci nyní projednávají možnosti, jak matkám po mateřské nebo čerstvým rodičům ulehčit propojení profesního a soukromého života. V evropské legislativě chtějí zakotvit například právo na placenou dovolenou po narození či adopci dítěte i pro druhého rodiče, nejčastěji otce.
Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.
Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.
Visegrádská čtyřka je jednou z nejlépe fungujících skupin uvnitř Evropské unie. Berlín si je toho vědom, ale zároveň se snaží chránit jednotu celé EU. V mnoha oblastech má Německo k V4 blíže než ke Francii, tvrdí Kai-Olaf Lang.
Soud EU vyslal zásadní signál ke sporu mezi Evropskou komisí a Polskem ohledně nezávislosti justice. V případu Poláka zatčeného v Irsku rozhodl, že nemusí být vydán do Polska, pokud by se tam nedočkal spravedlivého procesu.
Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.
Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?
Čeští dopravci stále nemají vyhráno. Vyjednávání o mzdách řidičů se vracejí o krok zpět a dopravním podnikům hrozí, že budou muset svým zaměstnancům vyplácet stejnou mzdu, jakou mají řidiči v zemích, kterými projíždějí.
ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.
Nejde jen o zkušenosti, jazykové hledisko a kontakty, pobytem v zahraničí získá český student zkušenost sebeprezentace, říká česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Mobilita v rámci pobytů člověku zásadně mění život, dodává náměstek ředitelky Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl.
Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?
Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.
