Lidská práva

6. 9. 2004

Informativní metodika: rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů

Žena… manažerka, politička, odbornice, sportovkyně, ale také matka.
Kolik společenských rolí každá současná žena plní? Jaké je její postavení v dnešní
společnosti? Takové otázky si jistě už položil každý z nás.
Budeme-li hledat odpovědi, zjistíme, že pro rovnost žen a mužů bylo již vykonáno hodně.
a v řadě oblastí života společnosti se běžně uplatňuje. Existuje však ještě mnoho takových
oblastí, kde je rovnost pohlaví jen vzdáleným cílem.
Přiblížit tomuto cíli se snaží i česká vláda. Navazuje tak na českou prvorepublikovou ústavu,
která jako první v Evropě vyjádřila formulaci o rovnosti pohlaví.

30. 11. 1999

Německé odbory a snahy reformovat pracovní trh

Německo hledá řešení špatné ekonomické situace. Musí proto provést zásadní změny. Spolková vláda se zatím pokusila o návrh reformy veřejných financí, důchodového systému a zdravotního pojištění. Na trhu práce ale tvrdě naráží na odpor odborových svazů, které jakékoli změny odmítají a razí ve svých požadavcích naprosto opačný směr než vláda. V konečném důsledku odbory svou fundamentální pozicí Německo oslabují a odrazují tak i investory. Vliv německých odborových svazů není srovnatelný s žádným jiným evropským státem.

30. 11. 1999

Německé školství potřebuje nutně léčebnou kúru

Německý školský systém se v posledních dvou letech dostal mnohokrát do zorného úhlu médií jako předmět celospolečenské diskuze. Poprvé tomu bylo v roce 2001, když byly zveřejněny výsledky mezinárodní studie uskutečněné Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v rámci programu PISA (Programme for International Student Assessment – Program pro mezinárodní hodnocení studentů). Ve výsledném žebříčku se němečtí žáci umístili velice špatně. Spolková vláda byla tudíž nucena spustit novou iniciativu na poli školství a navýšit finance, které do něj plynou.

30. 11. 1999

Uznávání českých odborných kvalifikací v Evropské unii

Uznávání odborných kvalifikací a diplomů patřilo donedávna k největším výhradám, které měla Evropská komise vůči české vládě. Brusel několikrát opakoval výtku, že česká vláda svým pomalým začleňování evropských směrnic do českého práva poškozuje své občany. Praha tyto resty vyřešila až koncem roku 2003. Od 1. května 2004 by tak neměli mít absolventi českých vysokých škol v jiných členských státech problémy s uznáváním svého dosaženého vzdělání.

30. 11. 1999

Bude po vstupu do EU snadnější prosazovat zájmy zdravotně postižených?

Postavení zdravotně postižených v České republice lze charakterizovat jako stabilizované. Podporuje ho existence solidního právního rámce a opírá se o převážně pozitivní postoje majoritní části společnosti. Případné diskriminační tendence nejsou většinou výsledkem vědomého úsilí o poškození či neřešení zájmů příslušníků této minority, nýbrž „pouze“ výsledkem poměrně nízkého povědomí o problémech zdravotně postižených, ať už se jedná o skupinu, nebo jednotlivce.

30. 11. 1999

Evropská unie imigranty potřebuje. Příklad Španělska.

Rozšíření Evropské unie o deset nových členských zemí vyvolává otázku o míře migrace, která bude tímto krokem vyvolána. Většina starých členských zemí na základě předpokladů o velké migrační vlně zavádí ochranná opatření pro svůj pracovní trh, která mají zabránit přílivu levných pracovních sil. Opatření mají platit jen po omezenou dobu – maximálně po sedm let. Přechodná období budou po dvou a pěti letech trvání přehodnocena. Přechodné období pro volný pohyb osob není v Evropské unii žádnou novinkou. Na vlastní kůži ho již zažily země jižní Evropy v osmdesátých letech 20. století. Otázkou zůstává, zda-li mají podobná ochranná opatření vzhledem k současném demografickém vývoji v západní Evropě své opodstatnění.