Maďarská vláda po ujednání s Evropskou komisí pošle do parlamentu klíčový návrh zákona o soudní reformě ve snaze uvolnit z fondů Evropské unie zablokované miliardy eur, oznámila dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga.
Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Bezpečnost novinářů a svoboda médií je podle Rady Evropy (RE) a jejích partnerských organizací ohrožená. „Rok 2022 definovala válka, v částech Evropy to ale byla i válka proti novinařině,“ stojí v úvodu dnes publikované výroční zprávy.
Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Polsko podle agentury Reuters argumenty EK odmítlo.
Švédsko se chce během svého půlročního předsednického angažmá zaměřit na bezpečnost, konkurenceschopnost, energetickou transformaci a právní stát. Priority předsednictví v úterý europoslancům představil švédský premiér Ulf Kristersson.
Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (833 miliard Kč) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem.
Jsou zákeřné, těžko uchopitelné a šíří se především na velkých digitálních platformách. Dezinformace představují invazi do digitálního prostoru, EU proto posiluje svůj arzenál a hledá silné spojence. Těmi by se mohly stát samotné digitální platformy.
Po vzoru unijního vyjednávání i EURACTIV.cz přináší tzv. balíček. Balíček klíčových témat roku 2022 s výhledem do roku 2023. V novém dílu podcastu Evropa zblízka uslyšíte mimořádně hned čtyři hlasy. Jak redakce hodnotí uplynulý rok a české předsednictví?
Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové.
Schengenský prostor bez hranic mohl být už brzy podstatně rozlehlejší, Bulharsko a Rumunsko si ale ještě počkají. Za vším stojí politika.
Stav právního státu v Maďarsku – zejména ve věcech jako je boj s korupcí, veřejné zakázky, vyšetřování podvodů a nezávislost justice – je v tak špatné kondici, že nové řízení na ochranu rozpočtu, kterému Budapešť čelí, dojde až hlasování zemí EU o zmrazení fondů.
Polsko stále nemá k dispozici peníze z fondu obnovy, protože zatím nenaplnilo podmínky Evropské komise. Mezitím vede unijní exekutiva s Polskem o nápravě dialog. Podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové je to krok dobrým směrem. Odborníci to ovšem vidí jinak.
Nový evropská legislativa, která má chránit nezávislost a pluralitu médií, se dočkala rozporuplných reakcí. Zatímco novináři vítají posílenou ochranu, vydavatelé se naopak obávají, že zákon spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného tisku.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Pět let od vraždy maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové se zástupci evropských institucí sešli s desítkami novinářů z celé Evropy, aby diskutovali o tom, jak podpořit svobodu médií a ochránit ty, kteří při prací riskují své životy.
V Česku máme zkušenost z první ruky, jak to vypadá, když vrcholný politik ovládá média. Proto nesmíme zůstat v ústraní, píše v komentáři k Aktu pro svobodná média europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA).
Maďarský parlament přijal první z balíku protikorupčních zákonů. Vláda premiéra Viktora Orbána se krokem pokouší zabránit ztrátě peněz z fondů Evropské unie, uvedla dnes agentura Reuters. Orbánova strana Fidesz má v parlamentu většinu.
Evropská komise představila historicky první akt, který má chránit nezávislost a pluralitu médií. Nová legislativa z dílny komisařky Věry Jourové by měla umožnit lépe chránit média před politickým tlakem, vnést do jejich vlastnictví transparentnost a zajistit stabilní financování veřejnoprávních médií.
