K těm nejsilnějším tématům kampaně před volbami do Evropského parlamentu patří migrace. A to jak v Česku, tak na Slovenku. Na sociálních sítích se proto rojí různé příspěvky, které před migrací třeba varují, anebo také kritizují vládu a Evropskou unii ze zavádění špatných nebo nedostatečně účinných řešení, jak se s přílivem uprchlíků vypořádávat.
Více než polovina Čechů věří, že se jí dezinformace vyhýbají, zatímco čtvrtina lidí se domnívá, že se s nimi setkala. Ukazuje to květnová analýza Středoevropské digitální observatoře médií (CEDMO).
Jedním z cílů lidí kolem mediální platformy Voice of Europe byla špionáž uvnitř Evropské unie, řekl na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka
Velké téma dneška jsou dezinformace, a to i kvůli jejich roli v předvolebních kampaních. Některé české strany ve svých programech navrhují, jak jim co nejlépe čelit, podle jiných je ale boj s nimi jen záminka a pokus „zavádět cenzuru“.
Europoslanci sice nemají tak velké pravomoci, aby mohli měnit „základní stavební kameny“ států nebo Evropské unie, některé české strany však ve svých předvolebních programech píšou věci, které se s demokracií úplně neslučují.
Před necelým půlrokem začala v Evropě fungovat nová regulace sociálních sítí známá pod zkratkou DSA – Digital Services Act, neboli akt o digitálních službách. Nyní prochází tato regulace první velkou zkouškou, kterou je atentát na předsedu slovenské vlády.
Jak se o Green Dealu komunikuje na sociálních sítích? Především hodně zjednodušeně. Nejhlasitější pak jsou téměř tradičně kritici. A to nejen pokud jde o zelené politiky, ale rovnou o celou EU.
V Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu, oznámila dnes šéfka Evropské komise Ursula…
Českému internetu vládne Tomio Okamura, mezi další „ohýbače reality“ s dlouhými chapadly na sítích patří také Jindřich Rajchl nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Dezinformační či manipulativní obsah se před eurovolbami věnuje hlavně migrační a zelené politice.
Evropská komise by už dnes mohla oznámit, že začíná vyšetřovat americkou technologickou společnost Meta Platforms, vlastníka sítí Facebook či Instagram. Unijní orgány se obávají, že Meta nedělá dost pro boj s dezinformacemi.
Polsko dostalo první velkou částku ve výši 6,3 miliardy eur (159,5 miliardy korun) z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covid-19. Dnes to podle agentury PAP oznámila ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńska-Nalencz.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí tři potenciální ohrožení kampaní před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Jsou jimi kybernetické útoky, zahraniční vměšování a zneužití umělé inteligence.
Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Europoslanci i unijní auditoři měli v únoru v hledáčku Evropskou komisi a její každoroční hlídání právního státu v sedmadvacítce. Tzv. Zpráva o právním státu je podle nich přínosný nástroj, je ale co zlepšovat.
Slovenský premiér Robert Fico svými výroky pomáhá Kremlu, řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová slovenskému zpravodajskému portálu Aktuality.sk v reakci na vyjádření slovenského ministerského předsedy k válce na Ukrajině.
Polská vláda se pustila do demontáže struktur a reforem po éře, kdy byla u moci strana Právo a spravedlnost. Chce obnovit právní stát a získat zpět peníze z EU. Co reformy obnáší a jak blízko je miliardám z evropské kasy?
Ve čtvrtek 1. února se premiéři a prezidenti zemí Evropské unie sjedou v Bruselu, aby na mimořádném summitu Evropské rady rozhodli o osudu 50miliardové finanční pomoci pro Ukrajinu. Kromě toho mají řešit Evropský mírový nástroj a očekává se i debata o Blízkém východě.
