Evropa dál čelí válečným dezinformacím. O jejich vyvracení se snaží nezávislá média, která se ale často potýkají s nedostatkem financí. Hladoví zejména kvůli přesunu inzerce, jejíž náklady se ze 70 až 80 procent přeorientovaly na platformy, jako je Facebook.
Komise sklízí kritiku za to, že dosud nepoužila nový nástroj na ochranu rozpočtu EU a právního státu. Europoslanci volají po tom, aby Komise právní stát ve světle války na Ukrajině neignorovala. Načasování komplikují také nadcházející maďarské parlamentní volby.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
Špičky Evropské unie dnes ve Štrasburku varovaly před ruským vměšováním do západních demokracií a před dezinformacemi. Kreml je podle nich šíří v zahraničí a využívá k ospravedlnění invaze na domácí půdě.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s Janou Plaňavovou-Latanowicz z Varšavské univerzity o sporech Polska a EU a o novém nařízení podmiňujícím čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním právního státu.
Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.
Soudní dvůr Evropské unie ve středu rozhodl, že nové evropské nařízení, které podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním zásad právního státu, je v souladu s unijními smlouvami. Komise má tedy zelenou nástroj využít, nebude to ale hned.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Evropském parlamentu apeloval na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do EU či společný postoj vůči Rusku. Navrhl také přidat ochranu klimatu a právo na potrat na listinu základních práv EU.
Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne.
Do čela Rady EU se na půl roku postavila vláda Emmanuela Macrona. Ten má velké ambice, ale zároveň co dělat, aby zvládl situaci doma. Blíží se totiž prezidentské volby a zároveň sílí pandemie omikronu.
Co zásadního se v EU odehrálo v letošním roce? S čím vchází do toho příštího? A co klíčového bude Brusel v nadcházejícím roce řešit? V podcastu Evropa zblízka bilancují šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová a redaktoři Ondřej Plevák a Kateřina Zichová.
Velice pozorně jsem sledovala, co se dělo před volbami kolem České televize, a musím říct, že česká veřejnost zareagovala ve správnou chvíli správným způsobem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Věra Jourová.
Evropská komise dnes zahájila řízení s Polskem kvůli říjnovému rozhodnutí polského ústavního soudu, které zpochybnilo nadřazenost práva EU. Polsko tak podle unijní exekutivy porušuje principy unijního práva a také závaznost verdiktů Soudního dvora EU pro všechny členské země.
Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce či na nenávistné projevy politiků vůči novinářům.
