ČSSD dnes volí svou kandidátku pro evropské volby. Lídrem se stal podle očekávání profesor sociologie Jan Keller. Dvojkou a trojkou jsou stávající europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Evropské volby proběhnou v České republice 23. a 24. května.
Česko by mělo upustit od požadování takzvané výjimky z Listiny základních práv EU. Tou bývalý prezident Václav Klaus podmínil před více než čtyřmi lety svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu z obavy před tím, že by moly být prolomeny Benešovy dekrety. Podle Jiřího Dienstbiera by zrušení Klausova požadavku bylo důležitým krokem, kterým by se Česko přihlásilo k ochraně lidských práv.
Poslanci Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) byli v minulosti kritizováni za nedostatečnou aktivitu a špatnou kontrolu vládní politiky. To by se podle poslanců, kteří v něm nyní zasedají, mělo v tomto období změnit. Nasvědčuje tomu prý i personální složení výboru, ve kterém najdeme například nového předsedu ODS Petra Fialu či kandidáta na ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Podle grémia ČSSD by měl vést kandidátku sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu levicový sociolog Jan Keller. Jak řekl redakci europoslanec Richard Falbr (ČSSD), jedná se o velmi dobrou volby. ČSSD by mělo kompletní kandidátku představit na přelomu ledna a února.
Více než půl roku stojí v čele České republiky kabinet Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru poslanců. Na otázku, zda nepolitický charakter kabinetu ovlivnil jeho vyjednávací pozici v EU, se názory liší. Sám Rusnok tvrdí, že nikoliv, protože se vnitropolitickou situací v unijních orgánech nikdo nezabývá. O jak běžnou situaci se tedy jedná?
Šest ze sedmi současných europoslanců ČSSD už dalo najevo, že by chtělo v Evropském parlamentu působit nadále. O své kandidatuře informoval EurActiv i dosavadní člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Richard Falbr. K EU je prý v některých aspektech kritický. Vadí mu hlavně nedodržování pravidel.
Připravovaná legislativa z dílny Evropské komise, o které se nyní mezi unijními institucemi vedou diskuse, má v evropské osmadvacítce zabránit dalšímu šíření tzv. invazních nepůvodních druhů fauny a flóry. Bez vzájemné spolupráce členských států EU se to ale zřejmě podle zjištění EurActivu neobejde.
Evropská unie spatřuje v energetické účinnosti významný způsob, jak snižovat svou závislost na fosilních palivech, efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii. V posledním roce se jedním z nejvíce diskutovaných témat na evropském poli stala směrnice o energetické účinnosti, na úspory však pamatuje také návrh cestovní mapy k nízkouhlíkové ekonomice.
V roce 2007 se pozornost politiků, médií i veřejnosti upřela k hrozbě globálního oteplování. Proč k tomu došlo právě v uplynulém roce shrnuje komentátor Respektu Martin Uhlíř.
Analýza Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se zabývá rolí Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, ukazuje, jak probíhal jeho vývoj v čase a s tím sílily jeho pravomoci a nabízí pohled na jeho vliv při přijímání evropských právních norem.
S blížícím se datem předčasných voleb do tureckého parlamentu roste aktivita všech zúčastněných stran. Včerejší začátek volební kampaně je jen symbolickým posvěcením stavu, který trvá od neúspěšného pokusu vládní Strany spravedlnosti a pokroku (AKP) zvolit prezidenta ze svých řad z konce dubna.
„Německo končí v čele Evropy plné sebevědomí, Češi se pro své předsednictví mohou poučit,“ říká Silvie Blechová v Respektu u příležitosti končícího německého předsednictví.
Tak jak se rozšiřuje záběr evropského sjednocovacího procesu, řeší se také jiné a nové otázky – jednou z nich je důvěra a od ní se odvíjející podpora občanů pro integrační projekt.
Že euro ČR přijmout musí, je jasné již od jejího vstupu do Evropské unie. Otázka tedy nezní „zda?“, ale „kdy?“ ČR ale stále hledá odpověď na první otázku. Nejen nad tím se v této analýze zamýšlí David Klimeš z Respektu.
Autor se zabývá příčinami a možnými důsledky situace po prvním kole volby tureckého prezidenta.
Autor se zabývá tématem plynovodu vedoucího baltským mořem mezi Německem a Ruskem. Plánovaná stavba vzbudila v loňském roce odpor Polska, ale i dalších zemí v regionu. Kde zůstala evropská solidarita?
Autor se ohlíží za padesátiletou minulostí procesu evropské integrace. Čeho Evropa od té doby dosáhla?
Autor se zabývá Ahtisaariho plánem pro Kosovo. Do 10. března 2007 musí Kosovo OSN představit svůj návrh kompromisu. Jaký bude?
