Energetická unie
Co má být podstatou evropské energetické unie? Jaké návrhy už Evropská komise zveřejnila? Co si o tom myslí zainteresovaní hráči? EurActiv přináší průběžně aktualizovaný přehled.
Co má být podstatou evropské energetické unie? Jaké návrhy už Evropská komise zveřejnila? Co si o tom myslí zainteresovaní hráči? EurActiv přináší průběžně aktualizovaný přehled.
České banky jsou znepokojené chystanými evropskými pravidly, která mají zajistit, že se na záchraně bank do budoucna nebudou podílet daňoví poplatníci, ale jejich akcionáři a věřitelé. Zatímco evropským bankám, které během finanční krize musel zachraňovat stát, může nová regulace pomoci, český bankovní sektor při nevhodném nastavení spíše destabilizuje. Možné dopady chystaných změn vysvětluje v rozhovoru s EurActivem Monika Laušmanová, předsedkyně komise pro bankovní regulaci České bankovní asociace.
Pravidla, která mají umožnit účast věřitelů na záchraně krachujících bank, znervózňují české bankéře. Česká bankovní asociace varuje, že pokud národní regulátoři nebudou moci ve svých požadavcích zohlednit specifika národních trhů a skutečná rizika, může tím dojít k destabilizaci některých bankovních sektorů a zvýšení systémového rizika na úrovni EU.
Česká republika by měla pro zlepšení výběru daní efektivněji pracovat s informacemi, které již má. Místo toho se ale neustále soustředí na vytváření nových zákonů, říká v rozhovoru vedoucí partner daňových a právních služeb společnosti PwC a bývalý náměstek ministerstva financí Peter Chrenko. EurActiv s ním také hovořil o vysokém zdanění práce nebo o třetí sazbě DPH, tedy o problémech, které Česku vyčítá Komise v letošních doporučeních.
Pokud má odchod Řecka z eurozóny podobná rizika jako jeho setrvání v ní, pak podle guvernéra České národní banky platí rčení, podle kterého je hrůzné řešení lepší, než hrůza bez konce. EurActiv s Miroslavem Singerem krátce před nedělní schůzkou u prezidenta Miloše Zemana v Lánech hovořil o smysluplnosti vládního záměru zahájit debatu o přijetí eura i o současné politice ČNB a Evropské centrální banky.
S bývalým belgickým premiérem a současným lídrem evropských liberálů v Evropském parlamentu (ALDE) Guy Verhofstadtem jsme hovořili o posilování evropských politik a federalizaci. Do Prahy přijel minulý týden na sněm Hnutí ANO. Jeho předsedovi Andreji Babišovi, kterého sněm minulý víkend jednomyslně podpořil ve vedení, prý věří, že v politice není kvůli svým privátním zájmům.
Česká republika by měla volit obezřetný přístup v poskytování azylu uprchlíkům a udělovat trvalý pobyt či státní občanství pouze těm, kteří prokážou, že jsou skutečně součástí české společnosti. V rozhovoru pro EurActiv to říká europoslanec a první místopředseda ODS Jan Zahradil (ECR).
„Nebudeme měnit žádné zákony týkající se bezpečnosti potravin a Spojené státy to dobře vědí,“ říká hlavní evropský vyjednavač k transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) Ignacio Garcia Bercero, který minulý týden navštívil Prahu. „Tento problém je ale citlivý i pro USA,“ dodává. Jak odpovídá na kritiku, že dosavadní vyjednávání o dohodě nebyla dostatečně transparentní?
Přestože v evropských volbách posílily protievropská uskupení, můžeme v příštích letech paradoxně čekat více konzervativní politiku. Na všem důležitém se totiž bude muset shodnout velká koalice vítězné evropské lidové strany (EPP) a evropských socialistů (S&D). Hlavní diskuze v příštích dnech se bude týkat postu příštího šéfa Komsie. Tvrdá vyjednávání můžeme čekat nejen mezi evropskými stranami, ale také mezi europarlamentem a členskými státy.
Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
V noci z 30. dubna na 1. května si Česká republika připomene 10 let od vstupu do Evropské unie. Ptali jsme se proto lidí z politické, ekonomické i neziskové sféry, co nám podle nich členství v EU přineslo. Anketou začíná speciál EurActivu k 10letému výročí vstupu.
Nejaktivnější europoslankyní byla v posledních pěti letech Zuzana Roithová (KDU-ČSL), za ní se umístil Oldřich Vlasák (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístil sociální demokrat Robert Dušek. Uvádí to analýza vydaná nadací Open Society Fund sestavená na základě vyčíslitelné aktivity europoslanců v tomto volebním období.
Kampaně před evropskými volbami už se zvolna rozjíždí. Jednou z diskutovaných otázek je i rozdílná kvalita a cena potravin stejných řetězců v západní a východní Evropě. Mezi svá ústřední témata ji zařadila ČSSD, KSČM i KDU-ČSL.
Zatímco Česko stále hledá, koho nominuje do příští Evropské komise, například na Slovensku už mají jasno. Bratislava plánuje do evropské exekutivy opět vyslat současného eurokomisaře Ševčoviče. On, stejně jako řada jeho kolegů z evropské exekutivy, se navíc chystá pomoci své národní straně v nadcházejících eurovolbách. Český komisař Štefan Füle již v minulosti oznámil, že letos v Komisi končí.
Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.
Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.
Od roku 2015 začne platit nová reforma společné zemědělské politiky. EU by měla více podporovat mladé a drobné farmáře a také zemědělce, kteří dodržují ekologické standarty. Česka se dotkne především snižování a zastropování přímých plateb, tedy peněz, které dostávají zemědělci na základě velikosti jejich farmy. Určování maximální částky by však nakonec mělo být dobrovolné.
ČR si na rozdíl od jiných států, které k Unii přistoupily současně nebo před ní, nedokázala vybudovat postavení aktivního, respektovaného a vlivného partnera, uvádí se v programu hnutí ANO pro nadcházející eurovolby. Právě to by chtělo ANO po příštích volbách změnit. V dokumentu se také mimo jiné dočteme, že stanovení data pro přijetí eura je předčasné. V čele kandidátky bude bývalý český eurokomisař Pavel Telička.