Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
Současná pravidla pro vysílání pracovníků jsou zastaralá a je potřeba je modernizovat. Evropa si nemůže dovolit, aby občané přestali projektu věřit. „Podporu občanů potřebujeme,“ říká v rozhovoru pro EurActiv komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová, která koncem minulého týdne navštívila Českou republiku.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.
Česká europoslankyně (ANO/ALDE) Martina Dlabajová ve svém komentáři nastiňuje, jak by podle ní mělo být pohlíženo na evropský rozpočet. Svou vizi promítla do zprávy o udělování rozpočtového absolutoria, jejíž vypracování měla jako členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu na starost. Zpráva byla výborem minulý týden schválena. Jak vypadá její „novátorský“ pohled?
Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.
Chaos v evropské elektroenergetice „nezavinili“ ani Němci, ani OZE. Jde o komplex různých vlivů, které ve stále větším tempu ovlivňují českou, evropskou i světovou energetiku. Jedním z nich je liberalizace evropských trhů s elektřinou, která začala vlastně teprve nedávno, v půlce 90. let. Lipská burza existuje teprve od roku 2000. Takže kdy vlastně byla ta bájná doba bez dotací a s tou správnou „tržní“ cenou elektřiny?, ptá se ve svém komentáři Milan Šimoník.
Směrnice, která by měla podle Evropské komise lidem vyslaným za prací do zahraničí zaručit stejnou odměnu, jakou pobírají domácí pracovníci, nepřinese větší spravedlnost, ale naopak se může podepsat na konkurenceschopnosti firem z ekonomicky slabších zemí. Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové, která spolu s dalšími kolegy v Evropském parlamentu nová pravidla kritizovala, se to může týkat i České republiky. Proti návrhu se staví i čeští zaměstnavatelé.
Efektivnější využívání přírodních zdrojů, které bude přispívat k proměně evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou, patří mezi priority evropské politiky rozvoje venkova. Zkušenosti z České republiky ale ukazují, že implementace ekologických opatření nemusí být úplně jednoduchá.
Evropská komise plánuje na jaře spustit webový projekt, který má autorům investičních záměrů pomoci najít vhodné investory a podpořit tak hospodářský růst a vznik nových pracovních míst. Seznamka pro investory je jednou z méně známých součástí Junckerova balíčku, o nichž EurActiv u příležitosti otevření české pobočky Evropské investiční banky hovořil z Benjaminem Angelem z DG ECFIN.
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Z evropského rozpočtu by se měly podporovat takové projekty, které jsou v souladu s cíli, jež si EU v minulosti stanovila. Současně musí být rozpočet flexibilní, aby jej Unie mohla využít i v případě neočekávaných událostí, jakým je například migrační krize. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která dnes v Evropském parlamentu předkládá zprávu o hospodaření Evropské komise za rok 2014.
Sledovat videa, i když není v dosahu žádné wifi připojení, se stává čím dál častějším požadavkem každého vlastníka chytrého telefonu či tabletu. Každým dnem tak roste objem přenosu mobilních dat, ke kterému je však zapotřebí dostatečná kapacita sítí. Část kmitočtového pásma 700 MHz, na kterém dnes vysílá televize, by proto měla být uvolněna pro mobilní operátory. Co přinesou změny, které by měly nastat už do čtyř let, českým spotřebitelům a jak se na ně připravuje vláda?
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
V polovině roku 2017 Evropská komise navrhne revizi směrnice, která zajišťuje ochranu osobních údajů a soukromí v oblasti elektronických komunikací. Mobilní operátoři, kterých se změna dotkne nejvíc, Komisi vyčítají, že s návrhem nepřišla už v době přípravy nařízení o ochraně osobních údajů, na kterém se EU shodla v prosinci. Mezi oběma legislativami může prý v praxi docházet ke střetům.
Ministerstvo vnitra v těchto dnech posílá na vládu návrh na založení nového státního podniku. Má být postaven na základech Odštěpného závodu ICT služby České pošty, který resortu od roku 2012 zajišťuje vybrané dodávky informačních a komunikačních technologií pro ministerstvo vnitra. Mezi firmami z oboru ale panuje neklid. Státní podnik prý naruší konkurenční prostředí a podnikatele vytlačí z trhu.
Hnutí ANO, které je členem vládní koalice, se příliš soustředí na domácí politiku, kterou vnímá bez patřičných souvislostí a propojenosti České republiky s Evropou a EU. Takový přístup může být podle poslankyně Kristýny Zelienkové (ANO) nebezpečný. Doba si žádá strategické uvažování a aktivní účast. „Oslabená EU rovná se oslabená Česká republika, a to v každodenním životě všech lidí,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv.
