Politika / Aktuálně v EU / Strana 315

Aktuálně v EU

6. 5. 2005

Česká občanská společnost 2004: po 15 letech rozvoje

Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.

29. 4. 2005

Volební triumf portugalských socialistů

Vítězství portugalských socialistů v předčasných volbách pořádaných v neděli 20. února 2005 překvapilo jen málokoho. Všechny předvolební průzkumy naznačovaly, že vláda pravicové koalice, kterou po volbách v roce 2002 až do svého odchodu do Bruselu vedl nynější předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso, je u konce.

7. 4. 2005

Co změnil jarní summit Evropské rady na strategii sociálního začleňování?

Před březnovým summitem Evropské rady panovalo poměrně silné napětí a očekávání především mezi sociálně zaměřenými nevládními organizacemi, protože se nevědělo jak přesně hlavy členských států Evropské unie naloží s návrhy Evropské komise týkající se Lisabonské strategie, která zde měla být podle záměrů značně zrevidována. Lisabonská strategie byla totiž doposud postavena na třech pilířích (hospodářském, ekologickém a sociálním), ale jako taková příliš nefungovala.

9. 3. 2005

Joschko, to jsi přehnal. Evropa řeší, co si počít s benevolentním vydáváním německých víz

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer čelí závažné aféře. V roce 2000 dal zelenou snadnějšímu vydávání turistických víz do Německa. To podle opozice a mnohých médií vedlo k tomu, že do země houfněji přijížděli kriminálníci, nelegální pracovníci a prostitutky, a žádají jeho odstoupení. Vláda naopak hovoří o „sprosté kampani opozice“. Evropská komise chce prošetřit, jestli Německo zjednodušením vízové procedury neporušilo Schengenskou dohodu.

8. 3. 2005

Boloňský proces: vyhlídky do budoucna

Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.

4. 3. 2005

Evropsko-čínské vztahy: stále méně konfliktní partnerství

Na počátku roku 2005 jsou vztahy mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Evropskou unií nejlepší za posledních patnáct let. S trochou nadsázky je možno dosaženou kvalitu považovat za nejlepší v historii EU (ES), či dokonce v celém období evropsko-čínských kontaktů. Není tomu jen proto, že předáním Hongkongu v roce 1997 a Macaa v roce 1999 došlo k úspěšnému vyřešení koloniální zátěže vzájemných vztahů. Důvod pro oboustranné přiblížení, které pravděpodobně v krátké době povede ke zrušení zbrojního embarga EU vůči ČLR, je spíše geopolitického rázu.

11. 2. 2005

Postoje frakcí v Evropském parlamentu k ústavní smlouvě a k hodnotám v ní zakotveným

Přestože mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie existují určité rozdíly v akcentovaných hodnotách, od nichž se pak odvíjí i jejich odlišné sociální modely (rozlišujeme skandinávský, kontinentálně evropský, nazývaný také konzervativním, a anglosaský model), největší rozdíly v hodnotách najdeme zřejmě mezi stoupenci jednotlivých ideologií a politických směrů.

10. 2. 2005

Evropská unie a Rusko: klopýtavě kupředu?

Rok 2004 byl pro vztahy Evropské unie a Ruska přelomový, a to hned z několika příčin. V první řadě se EU rozšířila na východ. Za druhé, loňský rok se nesl ve znamení politických změn uvnitř EU i Ruska: v Unii se bouřlivě rozvíjela debata o evropské ústavní smlouvě a v pohybu bylo i Rusko, kde další centralizace a stále výraznější autoritářské tendence během roku nabíraly na obrátkách, aby vyvrcholily po beslanském teroristickém útoku.

16. 12. 2004

Není vědec jako vědec? Středoevropské centrum pro podporu žen a mladých lidí ve vědě

Na oficiální politické úrovni se otázka postavení žen ve vědě otevřela až v průběhu devadesátých let minulého století. V roce 1993 uspořádala Evropská komise mezinárodní workshop Women in science (Ženy ve vědě) a Evropský parlament seminář The under representation of women in science and technology. How to improve the situation for women studying/working in S&T? (Nedostatečná reprezentace žen ve vědě a technologiích. Jak zlepšit situaci žen studujících/pracujících v oblasti vědy a technologií?), kde se potvrdilo nerovné postavení vědkyň v Evropě. Další konference na téma ženy a věda organizovaná Evropskou komisí se konala 28.–29.dubna 1998. Příspěvky se týkaly genderových stereotypů, důležitosti této problematiky pro celou Evropu a palčivého problému nedostatečných či vůbec neexistujících statistik.

3. 6. 2004

Rozšiřování a prohlubování Evropské unie z perspektivy Francie: současná dilemata ve francouzské evropské politice

Francouzský přístup k evropské integraci má od počátku svou pevnou kontinuitu. Francie je zastáncem omezeného rozšiřování společenství. Protože je pravidelně nucena z tohoto svého cíle slevovat, kompenzuje své ústupky požadavky na prohloubení evropské spolupráce. O tom, kam Francii tato strategie přivedla během několika posledních let a jaké důsledky tento postoj pro ni přináší, se dočtete na následujících řádkách.

30. 11. 1999

Participativní demokracie v evropské ústavní smlouvě

Evropská ústavní smlouva jednoznačně posouvá dál význam participativní demokracie. Smlouva totiž obsahuje několik ustanovení, která se nevyskytují v ústavách a ústavních dokumentech jiných států. Tento významný posun je zahrnut v článku I-47. V evropské ústavní smlouvě je tak patrná snaha vyvážit poměr mezi demokracií zastupitelskou (článek I-46) a demokracií participativní. Tato skutečnost musí být brána na zřetel, když se bavíme o roli občanské společnosti v evropském dění.

30. 11. 1999

Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112

Listina základních práv a svobod, která je podle čl. 3 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku České republiky, říká: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Další zákony ČR tato práva a svobody dále upřesňují a rozšiřují. Je jistě logické, že mezi ně patří i právo na dovolání se pomoci v případě nouze.

30. 11. 1999

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25

Květnové rozšíření Evropské unie na východ zcela jistě překoná rozdělení Evropy z dob studené války a zvýší stabilitu celého kontinentu. Zároveň se ale také stává novou výzvou pro EU v oblasti posílení konkurenceschopnosti hospodářství, zvýšení sociální soudržnosti a zlepšení forem demokratického rozhodování. Vyjednávání o vstupu nových zemí do EU se však odehrávala na poli rozdílných zájmů. Nejenže bylo velmi obtížné dosáhnout shody ohledně jednotlivých unijních politik, ale i představy o budoucí podobě integračního procesu se často velmi lišily. Vstupem nových zemí do Unie však vyjednávání zdaleka nekončí. Boj o miliardové dotace regionální a strukturální politiky právě začíná.