Evropská města čelí vlnám veder. Jak proti tomu bojují a v čem se Česko může poučit?
Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V komentáři odpovídá Katarína Svitková.
Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V komentáři odpovídá Katarína Svitková.
Nová emisní norma Euro 7 vzbudila velké emoce – zejména ty negativní. Evropští výrobci automobilů označili normu za nepřijatelnou a nerealistickou. Argumenty zřejmě padly na úrodnou půdu, norma nyní prochází evropským legislativním procesem a tlak na její úpravu nabírá na síle.
Po několika krušných letech se zdá, že se český automobilový sektor pomalu vrací do původní formy. Celoevropský trh ale zřejmě čeká mnohabilionový propad a bude se muset hodně změnit, aby dokázal přežít.
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti. Jak se lidem v česko-polském pohraničí žije a jak se dívají na jeho budoucnost, se na místo vydaly zmapovat česká a polská redakce EURACTIV.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Zejména těch z blízkého města Bogatynie. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti.
Řada evropských regionů se potýká s dopady silných dešťů, v jiných oblastech je zase úroda postižena velkým suchem. Evropská komise se proto rozhodla přijmout opatření, která mají zmírnit dopady extrémního počasí na produkci ovoce, zeleniny a vína.
EU se rozhodla zaměřit svou pozornost na textilní průmysl, který je čtvrtým největším znečišťovatelem životního prostředí a třetím největším spotřebitelem vody. Opatření jsou určitě potřebná, ale musíme je ustát, zaznívá ze strany textilního průmyslu. Pokud by se je povedlo zavést správně, mohlo by to pro české výrobce znamenat novou příležitost.
Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná celosvětová teplota byla asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Nové klimatické podmínky způsobují tání ledovců a permafrostu, které tvoří přírodní hranice mezi některými evropskými státy. Úřady zemí, kterých se tento problém týká, tak musí překreslovat mapy svého území.
Ústecký kraj vyhlíží konec uhlí, podobně jako jeho soused – Sasko. V jakých oblastech se může region u „zkušenějšího“ německého partnera inspirovat? Podle Ivy Dvořákové (ODS), radní kraje, například v komunitní energetice.
Mohou euroregiony a přeshraniční spolupráce vedle tradiční podpory turismu či kultury pomoci i s výzvami dneška, jako je ozelenění ekonomiky? V rozhovoru pro EURACTIV.cz odpovídá Rüdiger Kubsch, jednatel Euroregionu Labe na saské straně.
Požáru na řeckém ostrovu Rhodos je teď v českých médiích plno, a to oprávněně. Rhodos patří mezi oblíbené dovolenkové destinace Čechů a Řecko sužují největší požáry za poslední desetiletí. Hoří totiž na několika ostrovech i na části pevniny zároveň.
Ministerstvo životního prostředí v pondělí zveřejní hodnocení dosavadních opatření u hnědouhelného dolu Turów na česko-polských hranicích.
Europoslanci schválili nová pravidla ekodesignu. Ta by měla vést výrobce k tomu, aby jimi nabízené produkty byly opravitelnější, energeticky účinnější i šetrnější k životnímu prostředí. Nová regulace vnitřního trhu by se tak měla stát prvním větším krokem EU k cirkulární ekonomice.
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Summit v Bruselu měl „resuscitovat“ vztahy mezi EU a Jižní a Střední Amerikou. Evropané nabízí Brazílii a dalším zemím tohoto regionu pomoc s čistými technologiemi, opačným směrem mají putovat kritické suroviny.
Europoslanci dnes během napínavého hlasování schválili právní rámec pro obnovu přírody. Do roku 2030 tak budou muset členské státy zavést opatření na obnovu alespoň 20 % všech suchozemských a mořských oblastí EU.