Komise v červenci letošního roku představila návrh, podle kterého by doprava zboží a osob měla v budoucnosti zezelenat. Návrh tak počítá s celou řadou opatření v různých oblastech nákladní dopravy.
Bezemisní doprava se stává čím dál větším trendem – zatím je však dostupná především pro bohatší vrstvy městské společnosti. Venkov stále zaostává, řada lidí si nemůže investici do elektromobilu dovolit a dopravní obslužnost venkovských lokalit není ani v současnosti dostatečná.
Spojené státy nám utíkají, Čína nám utíká. Právě tak by se daly shrnout evropské snahy o rozvoj tzv. čistého průmyslu – tedy průmyslu, jehož koncovým produktem jsou technologie potřebné pro dekarbonizaci a dosažení klimatické neutrality. Změnit to má nový akt.
Jak si Česko vede v dekarbonizaci své ekonomiky? Jak se mění nákladní doprava a pracovní trh? Daří se v Česku renovovat budovy a zajišťovat čistou dopravu i ve venkovských oblastech?
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Euro sem, euro tam. Právě k přesměrování evropských peněz v existujících fondech má sloužit tzv. STEP, neboli Platforma strategických technologií pro Evropu. Zdroje má přesměrovat konkrétně do třech pro budoucnost strategických oblastí: digitálních, čistých a bio-technologických. Co přinese Česku?
Nová unijní pravidla, která mají ekologizovat námořní a letecký sektor, zakazují používání biopaliv na bázi plodin, nejsou totiž považována za udržitelná. Stejná paliva přitom mají podle dat Evropské komise velký význam při dekarbonizaci silniční dopravy. Průmysl takový stav kritizuje.
Česko míří spolu s ostatními státy EU k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. Cílem konference je podpořit veřejnou debatu o transformaci jako společenské a ekonomické realitě a předpokladu pro budoucí hospodářský růst.
Když na boj se světovou konkurencí nemáte nové peníze, můžete se alespoň snažit co nejlépe využít ty dostupné. Právě v tomto duchu se nese Platforma strategických technologií pro Evropu, kterou teď měli na stole europoslanci.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí dnes schválil svou zprávu o emisní normě Euro 7, kterou připravil český europoslanec Alexandr Vondra. V listopadu by tak o normě měl hlasovat celý Parlament a následovat by měly trialogy s Radou a Komisí.
Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně.
Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl dnes na úvod konference o Zelené dohodě.
Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch.
Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V komentáři odpovídá Katarína Svitková.
Nová emisní norma Euro 7 vzbudila velké emoce – zejména ty negativní. Evropští výrobci automobilů označili normu za nepřijatelnou a nerealistickou. Argumenty zřejmě padly na úrodnou půdu, norma nyní prochází evropským legislativním procesem a tlak na její úpravu nabírá na síle.
Po několika krušných letech se zdá, že se český automobilový sektor pomalu vrací do původní formy. Celoevropský trh ale zřejmě čeká mnohabilionový propad a bude se muset hodně změnit, aby dokázal přežít.
