Euro sem, euro tam. Právě k přesměrování evropských peněz v existujících fondech má sloužit tzv. STEP, neboli Platforma strategických technologií pro Evropu. Zdroje má přesměrovat konkrétně do třech pro budoucnost strategických oblastí: digitálních, čistých a bio-technologických. Co přinese Česku?
Nová unijní pravidla, která mají ekologizovat námořní a letecký sektor, zakazují používání biopaliv na bázi plodin, nejsou totiž považována za udržitelná. Stejná paliva přitom mají podle dat Evropské komise velký význam při dekarbonizaci silniční dopravy. Průmysl takový stav kritizuje.
Česko míří spolu s ostatními státy EU k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. Cílem konference je podpořit veřejnou debatu o transformaci jako společenské a ekonomické realitě a předpokladu pro budoucí hospodářský růst.
Když na boj se světovou konkurencí nemáte nové peníze, můžete se alespoň snažit co nejlépe využít ty dostupné. Právě v tomto duchu se nese Platforma strategických technologií pro Evropu, kterou teď měli na stole europoslanci.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí dnes schválil svou zprávu o emisní normě Euro 7, kterou připravil český europoslanec Alexandr Vondra. V listopadu by tak o normě měl hlasovat celý Parlament a následovat by měly trialogy s Radou a Komisí.
Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně.
Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl dnes na úvod konference o Zelené dohodě.
Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch.
Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V komentáři odpovídá Katarína Svitková.
Nová emisní norma Euro 7 vzbudila velké emoce – zejména ty negativní. Evropští výrobci automobilů označili normu za nepřijatelnou a nerealistickou. Argumenty zřejmě padly na úrodnou půdu, norma nyní prochází evropským legislativním procesem a tlak na její úpravu nabírá na síle.
Po několika krušných letech se zdá, že se český automobilový sektor pomalu vrací do původní formy. Celoevropský trh ale zřejmě čeká mnohabilionový propad a bude se muset hodně změnit, aby dokázal přežít.
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti. Jak se lidem v česko-polském pohraničí žije a jak se dívají na jeho budoucnost, se na místo vydaly zmapovat česká a polská redakce EURACTIV.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Zejména těch z blízkého města Bogatynie. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti.
Řada evropských regionů se potýká s dopady silných dešťů, v jiných oblastech je zase úroda postižena velkým suchem. Evropská komise se proto rozhodla přijmout opatření, která mají zmírnit dopady extrémního počasí na produkci ovoce, zeleniny a vína.
EU se rozhodla zaměřit svou pozornost na textilní průmysl, který je čtvrtým největším znečišťovatelem životního prostředí a třetím největším spotřebitelem vody. Opatření jsou určitě potřebná, ale musíme je ustát, zaznívá ze strany textilního průmyslu. Pokud by se je povedlo zavést správně, mohlo by to pro české výrobce znamenat novou příležitost.
