Agri brief: Velká obchodní katastrofa
Evropská obchodní politika zemědělce nepotěší. Evropská komise čerstvě přijala dohodu EU-Mercosur a otevřela dveře americkým produktům. Detaily popisujeme v záříjovém vydání Agri briefu.
Evropská obchodní politika zemědělce nepotěší. Evropská komise čerstvě přijala dohodu EU-Mercosur a otevřela dveře americkým produktům. Detaily popisujeme v záříjovém vydání Agri briefu.
Evropská komise v červenci představila návrh víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034. Jeho celková hodnota by měla činit dva biliony eur, což je rekordní částka. Zemědělci se ale v návrhu dočetli nepříjemné překvapení.
Česko hraje zásadní roli v zajištění evropské potravinové bezpečnosti a vitálního venkova, řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen při dnešním zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Zemědělci předali eurokomisaři pro zemědělství Christophu Hansenovi své připomínky k nedávno zveřejněné první verzi budoucí společné evropské zemědělské politiky (SZP).
Zástupci českých zemědělců a potravinářů se dnes setkají v Českých Budějovicích s eurokomisařem pro zemědělství Christophem Hansenem. Od návštěvy eurokomisaře si zemědělci slibují možnost prodiskutovat návrh Evropské komise na snížení zemědělského rozpočtu a úpravu společné zemědělské politiky.
Ministerstvo zemědělství začne vymáhat dotace poskytnuté Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Na síti X to dnes uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Kolik peněz chce dát Evropská komise na společnou zemědělskou politiku po roce 2027? A jak to vypadá se zastropováním dotací? Dozvíte se v prvním vydání Agri briefu.
Evropská komise rozhodla, že Česko musí zpětně vymoci podporu na pojištění úrody a hospodářských zvířat, kterou v roce 2018 poskytlo některým velkým zemědělským podnikům v rozporu s pravidly EU o státní pomoci.
Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostem třetího dílu minisérie byl Pavel Poc, bývalý europoslanec za tehdejší ČSSD (nyní SOCDEM).
Nový evropský rozpočet nebude mít na cenu potravin žádný vliv, uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle zemědělců však kvůli poklesu evropských peněz směřujících do zemědělství bude naopak v Evropě náročnější vyrobit kvalitní potraviny.
Pokud Komise prosadí svůj dnešní návrh, nový víceletý finanční rámec EU na roky 2028-2034 dosáhne 2 bilionů eur, což je v přepočtu asi 49,3 bilionů korun. Jde o navýšení asi o 636 miliard eur.
Udržitelný potravinový systém se v Evropě stává strategickým tématem. Zatímco některé státy už připravují konkrétní plány, Česko teprve hledá cestu.
Jsme zvyklí, že jídlo je samozřejmost. Ale co když nebude? Potravinová politika by měla být stejně strategická jako ta energetická nebo dopravní, jinak zůstane Česko zranitelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Zuzana Harmáčková.
Europoslanci navrhují změny v zemědělské politice po roce 2027. Chtějí férovější systém podpory a znovu otevřeli citlivou debatu o stropu přímých plateb. Pro Česko jde o téma, které se v minulosti opakovaně střetlo s kritikou i očekáváním.
Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu 100.000 tun ročně z dřívějších 20.000 tun.
Když to nevyšlo doma, tak se české ministerstvo zemědělství snaží zpřísnit názvosloví pro rostlinné alternativy masa přes Brusel, varuje skupina organizací, firem a iniciativ. Resort reaguje, že mu jde pouze o harmonizaci pravidel na roztříštěném evropském trhu.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Některé evropské země začaly nahlížet na produkci a spotřebu potravin strategičtěji, slibují si od toho větší udržitelnost, soběstačnost a další pozitivní dopady na ekonomiku, zdraví lidí i krajinu. V Česku se podobná debata teprve otevírá.