Jeden za všechny, všichni za venkov. Česká republika má svůj Venkovský pakt, který má dopomoct k tomu, aby se o budoucnosti českých obcí rozhodovalo odspoda. Jen strategie ale skutečný rozvoj venkova nezajistí.
Vláda v říjnu schválila plán zemědělských dotací. Právě jím podle zemědělce Daniela Pitka končí hegemonie velkých podniků a rodinné farmy i malé a střední podniky se dočkaly větší pomoci.
Chleba v českých obchodech byl letos v srpnu o čtvrtinu dražší než loni. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, obě země jsou totiž významnými vývozci obilí, které je pro výrobu pečiva nezbytné. Válka nejenže ztěžuje export z těchto zemí, ale také razantně zvedá ceny energií a roztáčí inflační spirálu, a to nejen v Česku.
Český plán pro provádění společné zemědělské politiky EU (SZP) je po více než třech letech příprav hotov a čeká jej finální schválení Evropskou komisí. Odborníci i zástupci menších farem a ekologů jej považují za dobrý, mohl být ale podle nich mnohem ambicióznější.
Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.
Zemědělci se připravují na nová pravidla pro rozdělování evropských dotací, která by měla začít fungovat od ledna 2023. Přestože pravidla členské země EU schválily již loni, české velké farmy nepřestávají proti nové zemědělské politice brojit.
Nevidíme důvody, proč by ruští občané měli trávit dovolené v členských státech Evropské unie, když Rusko dál bombarduje ukrajinské území, říká velvyslankyně Jitka Lámal Znamenáčková.
Stát bude možná vymáhat vrácení veškerých dotací vyplacených společnosti Agrofert za období, kdy byl Andrej Babiš ve vládě a platil zákon o střetu zájmů. Může jít až o 4,5 miliardy korun.
Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby.
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Evropská komise schválila Polsku plán pomoci zemědělcům za 836 milionů eur na snížení dopadů vysokých cen hnojiv. Podle komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského přijala EK polský plán bezodkladně.
Zemědělci se musí vypořádat s rostoucími cenami a napjatým trhem. Pomoci jim může podpora, která do českých farem proudí z evropských fondů. Spolu s novou společnou zemědělskou politikou připutuje do ČR zhruba 40 miliard korun ročně.
Pokud v zemědělství zavedeme ekonomicky krátkodobě přínosná opatření na úkor klimatu a biodiverzity, riskujeme, že nás za několik málo dekád čekají nezvratné environmentální problémy způsobující ekonomické škody rozsáhlejší, než jsou ty způsobené současnou situací na Ukrajině, píše Ivana Taškárová.
Čeští zemědělci stejně jako jejich evropští kolegové čerpají podporu z Evropské unie. Ta chce podpořit jejich hospodaření a produkci zdravých potravin, zejména těch ekologických. Pociťují občané přínosy evropské zemědělské politiky?
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Ruský útok na Ukrajinu může dopadnout na globální obchod se zemědělským zbožím. Evropská unie už přišla s plánem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři a zabránit nedostatku potravin. Spolehnout se chce na domácí produkci.
Vláda dnes schválila návrh na podání žaloby na neplatnost rozhodnutí Evropské komise z listopadu 2021, podle nějž má ČR vrátit zhruba 44,1 milionu eur (v přepočtu asi 1,08 miliardy Kč) zemědělských dotací kvůli jejich nedostatečné kontrole.
