Zelená dohoda by nám měla poskytnout nadějné perspektivy do budoucna. Místo toho hrozí, že jen vyostří situaci ve venkovských komunitách a v jejich vztahu k EU a evropským cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.
Europoslanci dnes velkou převahou hlasů schválili další roční pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz zemědělských produktů. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, protože válka Ukrajině brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost nynějších opatření skončí 5. června.
Pokud zemědělec začne provozovat ekologické zemědělství, půda se zregeneruje až za několik let. Výsledky se tedy dostaví třeba až po deseti letech, říká ekologický zemědělec Martin Hutař. Více v reportáži z ekologické farmy PROBIO.
Zemědělské dotace přinesou v následujících letech evropským farmářům zhruba 336 miliard eur. Stále větší podpora je věnovaná zemědělcům, kteří myslí na životní prostředí. Dotace ze všech farmářů ekologické zemědělce ale neudělají, zní od těch českých.
Jak se daří rozvíjet ekologické zemědělství v České republice? Blíží se země ke splnění evropských cílů pro toto odvětví? Na jaké bariéry místní farmáři narážejí a jaké jsou jejich zkušenosti s dotačním systémem?
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Zemědělská společnost Hořanská a.s. má jasno. Chce snížit spotřebu energie a omezit vlastní uhlíkovou stopu. Rozhodla se tak nejen kvůli ochraně klimatu a přírody, ale i z ekonomických důvodů. Více v reportáži přímo z farmy.
Jak motivovat mladé lidi k tomu, aby začali podnikat či pracovat v zemědělství? Jak se vyrovnat s hrozícím nedostatkem pracovníků? A jak mohou českým zemědělcům pomoci nové technologie či lepší osevní postupy?
Čeští zemědělci stárnou a mladých v oboru není dost. Problémem je nejen špatná pověst zemědělství, ale i nedostupnost půdy, shodli se řečníci na debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz.
Švédské předsednictví vrací na stůl téma biohospodářství. Spolu s ním v EU ožívá i debata o tom, jak biologické zdroje využívat bez toho, aby společnost narazila na „ekologické hranice“.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal ukončovat 28 žádostí o dotace dceřiných společností Agrofertu, firmy tak na své projekty nedostanou více než půl miliardy korun.
Látka používaná pro hubení plevelů – glyfosát – měl s loňským rokem v EU skončit. Evropská komise mu ale nakonec prodloužila licenci do prosince 2023, členské státy se totiž nedohodly na jeho zákazu. Herbicid se tak může v EU nadále používat, nad dalšími roky však visí otazník.
Dopady změny klimatu se nevyhýbají ani zemědělství, nejde ale pouze o sucho ohrožující úrodu. Jaké vlivy vědci pozorují? A může mít měnící se klima i pozitivní dopady? Odpovídá vědec Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.
Evropský „Green Deal“ je dnes strašákem průmyslníků i zemědělců. Co stojí za jeho vznikem? A je Evropská unie ve svých klimatických ambicích skutečně sólovým hráčem, jak se někdy v Česku říká?
Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.
Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
