Jak se daří českým potravinářům? V čem jsou dobří a v čem vidí největší výzvy? A jak se daří českému zemědělství adaptovat na klimatické změny? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly z úst zemědělců z Královéhradeckého kraje.
Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
S klimatickou změnou se pojí další velká krize, a to hrozící nedostatek potravin. Zemědělství však může s řešením této výzvy pomoci, a to šlechtěním nových odolných odrůd. Sledujte reportáž z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Europoslanci volají po tom, aby byla EU soběstačnější v produkci potravin a snížila svou závislost na dovozu. Data nicméně ukazují, že Evropa na tom není vůbec špatně a nebude ani do budoucna.
Pokud chceme mít v České republice ekologické zemědělce, musíme se nejprve zaměřit na vzdělávání, říká ředitel Farmářské školy Jiří Prachař.
Evropský rozpočet počítá s přidělením speciální finanční podpory mladým zemědělským podnikatelům. Jaké platby mohou mladí zemědělci očekávat?
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství. Týká se to…
Česká republika by chtěla získat od Evropské unie speciální podporu pro tuzemské zemědělce, aby jim pomohla čelit dovozu ukrajinského obilí a dalších produktů. Evropská komise chce ale finanční injekci dát pouze těm zemím, které s Ukrajinou přímo sousedí.
Zelená dohoda by nám měla poskytnout nadějné perspektivy do budoucna. Místo toho hrozí, že jen vyostří situaci ve venkovských komunitách a v jejich vztahu k EU a evropským cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.
Europoslanci dnes velkou převahou hlasů schválili další roční pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz zemědělských produktů. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, protože válka Ukrajině brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost nynějších opatření skončí 5. června.
Pokud zemědělec začne provozovat ekologické zemědělství, půda se zregeneruje až za několik let. Výsledky se tedy dostaví třeba až po deseti letech, říká ekologický zemědělec Martin Hutař. Více v reportáži z ekologické farmy PROBIO.
Zemědělské dotace přinesou v následujících letech evropským farmářům zhruba 336 miliard eur. Stále větší podpora je věnovaná zemědělcům, kteří myslí na životní prostředí. Dotace ze všech farmářů ekologické zemědělce ale neudělají, zní od těch českých.
Jak se daří rozvíjet ekologické zemědělství v České republice? Blíží se země ke splnění evropských cílů pro toto odvětví? Na jaké bariéry místní farmáři narážejí a jaké jsou jejich zkušenosti s dotačním systémem?
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Zemědělská společnost Hořanská a.s. má jasno. Chce snížit spotřebu energie a omezit vlastní uhlíkovou stopu. Rozhodla se tak nejen kvůli ochraně klimatu a přírody, ale i z ekonomických důvodů. Více v reportáži přímo z farmy.
Jak motivovat mladé lidi k tomu, aby začali podnikat či pracovat v zemědělství? Jak se vyrovnat s hrozícím nedostatkem pracovníků? A jak mohou českým zemědělcům pomoci nové technologie či lepší osevní postupy?
Čeští zemědělci stárnou a mladých v oboru není dost. Problémem je nejen špatná pověst zemědělství, ale i nedostupnost půdy, shodli se řečníci na debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz.
Švédské předsednictví vrací na stůl téma biohospodářství. Spolu s ním v EU ožívá i debata o tom, jak biologické zdroje využívat bez toho, aby společnost narazila na „ekologické hranice“.
