Firmy z Agrofertu nedostanou dotace ze zemědělského fondu, píše iROZHLAS
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal ukončovat 28 žádostí o dotace dceřiných společností Agrofertu, firmy tak na své projekty nedostanou více než půl miliardy korun.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal ukončovat 28 žádostí o dotace dceřiných společností Agrofertu, firmy tak na své projekty nedostanou více než půl miliardy korun.
Látka používaná pro hubení plevelů – glyfosát – měl s loňským rokem v EU skončit. Evropská komise mu ale nakonec prodloužila licenci do prosince 2023, členské státy se totiž nedohodly na jeho zákazu. Herbicid se tak může v EU nadále používat, nad dalšími roky však visí otazník.
Dopady změny klimatu se nevyhýbají ani zemědělství, nejde ale pouze o sucho ohrožující úrodu. Jaké vlivy vědci pozorují? A může mít měnící se klima i pozitivní dopady? Odpovídá vědec Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.
Evropský „Green Deal“ je dnes strašákem průmyslníků i zemědělců. Co stojí za jeho vznikem? A je Evropská unie ve svých klimatických ambicích skutečně sólovým hráčem, jak se někdy v Česku říká?
Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.
Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
Mladých farmářů a farmářek je čím dál méně. Platí to nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu. Nedostatek nové krve v zemědělství přitom může do budoucna ohrozit celý sektor a s ním i potravinovou bezpečnost kontinentu.
Ukrajina nemůže hrát svou roli obilnice světa, čeští zemědělci tak musí napnout všechny síly, aby zajistily krmiva a další produkty, které běžně dováží z východu. Jak se jim v tom snaží pomoci EU? Sledujte reportáž z debaty v Olomouci.
Rodinné farmy tvoří téměř 90 procent světových zemědělských provozů a přispívají k rozvoji venkova, ochraně životního prostředí i generační obměně. EU je podporuje skrze společnou zemědělskou politiku, přesto jejich počet napříč státy klesá. Pomoci jim může národní legislativa.
Jak se daří zemědělcům čelit inflaci a rostoucím cenám energií? Co si myslí o nové společné zemědělské politice EU? A jak hodnotí připravovaná pravidla pro hospodaření v oblastech, které se potýkají s erozí? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi.
Jak uživit rostoucí světovou populaci v časech klimatických změn? Vědecká komunita přináší odpověď. Součástí řešení by mohlo být rozšíření tzv. genomických technik. Na odblokování přísné evropské regulace tlačí odborníci i politici.
Čeští zemědělci bojují s erozí. Nová pravidla jim přitom mohou hospodaření ještě zkomplikovat, počítají totiž s přísnějšími opatřeními. Zemědělci varují, že příliš náročné podmínky by mohly vyústit v konec pěstování brambor na Vysočině.
Jak dopadají klimatické změny na zemědělství? Jak k ochraně životního prostředí a produkci cenově dostupných potravin může přispět nová zemědělská politika EU? A co by měla obsahovat ta další? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Martinem Rexou z Hnutí Duha.
Provozní náklady zemědělské produkce raketově vzrostly, farmář František Němec přesto nechce zdražovat. Stát sice zemědělcům může pomáhat dotacemi, hlavní řešení ale podle něj leží na bedrech zemědělců.
Pokud zkrátíme dodavatelské řetězce a zaměříme se na lokální suroviny, bude to výhodné pro všechny, říká pro EURACTIV.cz Atila Yenisen, generální ředitel společnosti makro ČR.
Evropská legislativa musí zohlednit vědecké poznatky a povolit využívání genomických technik šlechtění, říká v rozhovoru česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). S novými pravidly by mohla Evropská komise přijít již v příštím roce.