Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí EU. Názory lídrů na návrh Evropské komise navýšit běžný dlouhodobý rozpočet o dalších více než 20 bilionů korun se však zatím rozcházejí.
Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď.
Fond spravedlivé transformace přinese evropským uhelným regionům 40 miliard eur. Počítá s tím nový návrh unijního víceletého finančního rámce a fondu obnovy. Jak pokračují přípravy regionů na přechod k čisté ekonomice a jak se může Fond ještě proměnit?
Průmysl se klimatické neutralitě nebrání, potřebuje ale jasně vědět, jaké bude mít navyšování klimatických ambicí dopady. Pokud bude snižování emisí příliš drastické a bez dostatečné podpory, mohl by kvůli tomu ztratit svou globální konkurenceschopnost.
Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?
Debatou o chystaném fondu obnovy evropských ekonomik a o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie začne dnes třídenní plenární zasedání Evropského parlamentu.
Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu (EP) Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů.
Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.
Součástí plánů Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je i ambice zmobilizovat veřejné a soukromé investice. Část z nich má přijít skrze dlouho připravovaný program InvestEU.
Premiér Andrej Babiš očekává ještě dlouhou debatu o podobě evropského fondu obnovy po pandemii koronaviru. Hlavním kritériem pro rozdělení zhruba 20 bilionů korun by měl být propad HDP jednotlivých zemí, řekl dnes po summitu V4 v jihomoravské Lednici.
Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit.
Česká republika přistoupí k evropskému programu SURE, který bude poskytovat členským státům půjčky na podporu zaměstnanosti. ČR by si z nástroje mohla půjčit až 40 miliard korun.
Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.
Andrej Babiš (ANO) včera na dálku jednal s předsedy vlád zemí Visegrádské čtyřky a posléze i se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem o unijním fondu obnovy a víceletém evropském finančním rámci.
Evropská komise chce v reakci na pandemii onemocnění covid-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. Miliardy eur by měly poputovat do nového zdravotnického fondu i existujícího fondu pro krizové situace.
Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou.
Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pokrytí domácností vysokorychlostním internetem v uplynulých zhruba pěti letech zvýšilo jen díky investicím podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun.
Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).
