Rada EU schválila krizový fond pro státy i úlevy pro letecké společnosti
Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize.
Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize.
Státy EU dnes vyzvaly Komisi, aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Shodli se na tom unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
Lídři zemí EU se po šestihodinovém videosummitu zcela neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí, konkrétní kroky proto připraví ministři financí. Evropská rada zároveň vyzvala Komisi a další insituce, aby připravily akční plán na dobu po pandemii.
Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření. Poslanci Evropského parlamentu mají za sebou první online hlasování, při kterém odsouhlasili finanční pomoc pro členské státy zasažené koronavirem.
Evropská rada měla v plánu řešit celou řadu palčivých témat, vše však kvůli pandemii ustupuje do pozadí. Opatření nutí lídry jednat online, vytrácí se tak důležitý osobní kontakt. Státy se však zároveň začínají shodovat, že bez evropské spolupráce krizi nevyřeší.
Za více než polovinou veřejných investic v Česku stojí peníze z rozpočtu Evropské unie. Ať už jde o nové silnice, nádraží, školy nebo rekonstruovaná náměstí, většinu z nich zdobí destička informující o tom, že projekt obdržel finanční podporu z evropských fondů.
Česko může očekávat finanční pomoc ve výši téměř jednoho bilionu korun, jež zamíří na pomoc různým odvětvím hospodářství, píše v komentáři místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Jak se evropské fondy podepsaly na českých regionech? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami připravil sérii příběhů ze všech českých krajů.
Pro cestovní ruch v Královehradeckém kraji jsou zcela zásadní hrady, zámky a podobné památky. Jejich zachování však představuje nákladnou záležitost, a bez evropských fondů by to často nebylo možné. Čerpání dotací ale má své nevýhody.
Koronavirové ohrožení zásadním způsobem paralyzovalo činnost institucí EU. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, Brusel je navíc vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie. Dosavadní priority proto nabírají zpoždění.
V souvislosti s vyjednáváním víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a odchodem Velké Británie z Unie hoří mezi členskými státy mimo jiné debata o tzv. rabatech neboli slevách na příspěvcích do rozpočtu. O co se vlastně jedná?
Nouzový fond ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů dnes získal formální souhlas unijních zemí. Velvyslanci podpořili také využití peněz z fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou.
Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.
Česko dostane z rozpočtu EU více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc v boji s následky koronaviru. Počítá s tím návrh Evropské komise, která chce v rámci nouzového investičního fondu poskytnout unijním zemím až 37 miliard eur.
Na středních odborných školách nebo učilištích v Evropské unii studuje více než 10 milionů žáků, což je…
Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.
Evropská komise dnes přijala další opatření pro zmírnění následků šíření nového typu koronaviru. Chce zejména podpořit malé a střední podniky, pracovníky i samotné spotřebitele, kteří byli kvůli mimořádným krokům vlád nejvíce zasaženy.
Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat, řekla dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro ČTK.