EU musí řešit ekonomické problémy spolu s těmi sociálními, shodli se experti
Evropská unie se potýká nejen s fiskálním, ale i se sociálním deficitem, shodli se experti na debatě Call to Europe.
Evropská unie se potýká nejen s fiskálním, ale i se sociálním deficitem, shodli se experti na debatě Call to Europe.
Představa, že každý může mít doma tepelné čerpadlo a s ním vytápět svůj dům, je mylná. Upozornil na to ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek na debatě, kterou na konci listopadu uspořádal server EURACTIV.cz.
Země Evropské unie se v úterý napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu.
Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nepřináší jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost. Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí má rozhodnout do konce roku vláda.
Evropa se potýká s čím dál tvrdšími dopady změn klimatu. Jak se na ně připravuje město Plzeň? Jak mohou lidé z Plzeňského kraje spolupracovat na ochraně klimatu a životního prostředí se svými bavorskými sousedy? A jakou roli v tom hrají evropské fondy?
Kam ukládat energii vyrobenou ze solárních panelů či větrných turbín tak, aby ji bylo možné využívat i v časech, kdy nesvítí i nefouká? Na tuto otázku hledají odpověď vědci z Landshutské univerzity aplikovaných věd ve spolupráci s experty ze Západočeské univerzity v Plzni.
Spolupráce mezi Českem a Bavorskem je přirozená a funguje dobře, říká Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů a programů EU Plzeňského kraje. Projekty, jejichž cílem je odbourat fyzické i mentální hranice, financuje Evropská unie.
Evropská unie od počátku ruské agrese na Ukrajině, tedy od 24. února 2020, rozjela různé mechanismy pomoci nebo naopak sankcí. Jak konkrétně vypadá unijní finanční pomoc Ukrajině?
Hranice jsou sice dnes otevřené, v myšlenkách lidí ale stále existují bariéry, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Veronika Hofingerová. Evropské programy typu Interreg mají podle ní velký efekt a daří se jim historicky znevýhodněné regiony měnit k lepšímu.
Evropský dotační program poskytne česko-bavorskému pomezí v následujících sedmi letech 20 milionů eur na ochranu životního prostředí a klimatu. Peníze mohou podpořit mimo jiné rozvoj Českého lesa, který čelí klimatické krizi.
V polovině listopadu podepsala česká strana s Evropskou investiční bankou (EIB) memorandum o podpoře výstavby a modernizace české železnice. „Ve střední Evropě je Česko vůbec nejdál v přípravě plánu přechodu na udržitelné zdroje,“ říká Lilyana Pavlova v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Město Plzeň se adaptuje na změny klimatu. Řeky mají sloužit jako chladící systémy města a jejich okolí se postupně mění v rekreační zóny pro obyvatele. Jak vypadají již hotové projekty, jaké jsou plány do budoucna a jakou roli hrají evropské fondy? Sledujte reportáž.
Polsko stále nemá k dispozici peníze z fondu obnovy, protože zatím nenaplnilo podmínky Evropské komise. Mezitím vede unijní exekutiva s Polskem o nápravě dialog. Podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové je to krok dobrým směrem. Odborníci to ovšem vidí jinak.
Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč).
Uhelné kraje čeká vzhledem k odklonu od uhlí náročná proměna celé ekonomiky. Ten Ústecký a Moravskoslezský se chce po době uhelné zaměřit na vodík. Uhelné pánve a šachty by tak mohla nahradit vodíková údolí.
Evropská komise dnes představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard Kč) na podporu základních funkcí státu.
Jeden za všechny, všichni za venkov. Česká republika má svůj Venkovský pakt, který má dopomoct k tomu, aby se o budoucnosti českých obcí rozhodovalo odspoda. Jen strategie ale skutečný rozvoj venkova nezajistí.
Věda umí zachraňovat životy. Důkazem jsou objevy učiněné během pandemie koronaviru, díky nimž se podařilo vyvinout nejen testovací systémy, ale i různé ochranné prostředky či vakcíny. Věda přitom nevzniká jen tak – i vědci a vědkyně potřebují mít ke své práci k dispozici infrastrukturu.