Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Moravskoslezský kraj sousedí s polským Opolským a Slezským vojvodstvím. Hranice, která je dělí, ale díky schengeskému prostoru jako by vůbec neexistovala.
S klimatickou změnou se pojí další velká krize, a to hrozící nedostatek potravin. Zemědělství však může s řešením této výzvy pomoci, a to šlechtěním nových odolných odrůd. Sledujte reportáž z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Praha aktuálně hasí následky nedostatku parkovacích míst v metropoli, ale nedaří se jí cílit na jeho příčiny, vysvětluje pro redakci koordinátorka Plánu udržitelné mobility a výzkumná pracovnice Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Markéta Braun Kohlová.
Jak se daří Moravskoslezskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Polskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu?
Jedno Slezsko – dvě země. Právě tak se profiluje Euroregion Silesia, který se rozkládá na severu Moravskoslezského kraje. V regionu v rámci přeshraniční spolupráce s polskými partnery vzniká řada projektů, z kdysi „černého regionu“ se tak stává turisticky vyhledávaná oblast.
Státy EU jen velmi stěží dodržují stanové cíle ve snižovaní emisi skleníkových plynů a přechodu na obnovitelné zdroje energií, zjistil Účetní dvůr. Ohrožen je i cíl snížení emisí do roku 2030.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Stovky propojených satelitů na nízké oběžné draze Země, které řídí nejlepší mozky Evropy z pražské Palmovky. Kosmický program IRIS², který má za cíl vybudovat nejbezpečnější internetovou a mobilní komunikaci na světě, bude mít na starosti v Praze sídlící agentura. Co to je IRIS² a proč vznikl?
Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise.
Německá jazykovědná společnost (Gfds) každý rok vybírá slovo, které reflektuje současnou společnost a její dynamiku. Loňským slovem roku se stal termín Zeitenwende odkazující na období přelomu. Jak se Zeitenwende projevuje v německé politice? O tom diskutovali hosté nedávné konference, kterou uspořádal EURACTIV.cz.
Europoslanci volají po tom, aby byla EU soběstačnější v produkci potravin a snížila svou závislost na dovozu. Data nicméně ukazují, že Evropa na tom není vůbec špatně a nebude ani do budoucna.
Chápu snahu státu získat peníze, kde se dá, ale myslím, že by se měla hledat opatření, která spíše omezí současnou spotřebu než ta, která omezí investice do budoucího rozvoje, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Michal Pazour.
Pokud chceme mít v České republice ekologické zemědělce, musíme se nejprve zaměřit na vzdělávání, říká ředitel Farmářské školy Jiří Prachař.
Europoslanci schválili návrh pravidel pro fungování umělé inteligence (AI), která by se mohla stát první regulací tohoto odvětví na světě. Generativní systémy AI, jako je ChatGPT, budou muset být nově označeny tak, aby bylo jasné, že obsah byl vytvořen umělou inteligencí.
