Pád dvou amerických bank má na Evropskou unii jen omezený dopad, řekla dnes europoslancům ve Štrasburku eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová. Tyto banky měly podle ní v Evropě jen malý dosah.
Česko se naučilo využívat zdravotní data opakovaně, musí jich však začít sbírat daleko více. Ve zdravotních údajích je totiž velká síla, která se musí odemknout. K tomu by měl pomoct Evropský prostor pro zdravotní data.
Budoucnost aut s výfukem hýbe Evropou. Český ministr dopravy Martin Kupka proto vyrazil do Štrasburku, kde jednal o prosazování „realistických“ pravidel. Zčásti má pravdu. V boji za syntentická paliva, je ovšem realismus jednoznačně na straně návrhu, který je dávno na stole.
European Health Data Space neomezí svobodu, právě naopak. Pacient bude mít daleko lepší přehled a kontrolu nad svými zdravotními daty, navíc díky nim může pomoct s vývojem nových léků, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Knotek.
Energeticky náročné budovy zůstávají černou kaňkou na zelených plánech EU. Evropský parlament proto prosazuje, aby byly všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní, a zároveň aby se zvýšil tlak na renovace velmi nehospodárných domů.
Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě.
Evropský prostor pro zdravotní data má za úkol využít zdravotní údaje na maximum, a prospět tak pacientům, výrobcům léčiv nebo pojišťovnám. Pokud se však pravidla nastaví příliš přísně, velká přidaná hodnota se nemusí dostavit.
Současný návrh emisní normy EURO 7 je nerealistický, a jeho negativní dopady převáží ty pozitivní. Myslí si to český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který do Štrasburku svolal skupinku obdobně smýšlejících zemí, aby vyladily společnou strategii.
Evropská unie by měla do roku 2030 omezit celkovou konečnou spotřebu energie o 11,7 procenta proti hodnotám, které pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety. Shodli se na tom v noci na dnešek zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
S budováním vysokorychlostní železnice Česko zaspalo. Teď už sice má jasný plán, může ale narazit na odpor obcí nebo nedostatek stavebního materiálu, personálu či zkušeností. Zároveň musí na obří stavby najít peníze.
Evropská unie by se měla zcela zbavit závislosti na zkapalněném zemním plynu (LNG) z Ruska, jehož spotřeba v EU na rozdíl od plynu dováženého potrubím loni neklesla. Vyzvala k tomu dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová
Česká republika svolává na pondělí do Štrasburku schůzku skupiny ministrů dopravy zemí Evropské unie kvůli současným sporům o emise z automobilové dopravy. ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Globální průmyslová aréna se posouvá od spolupráce k protekcionismu. Evropa musí zareagovat, ale nesmí se u toho střelit do vlastní nohy. Obětí by se mohl stát i český průmysl.
Evropská unie se chce vyhnout další „čipové kalamitě“. V reakci na nedostatek této klíčové součástky přišla Evropská komise s novou legislativou – aktem o čipech. Očekávání jsou obrovská, Evropa by se díky němu mohla zařadit mezi hlavní světové čipové velmoci.
Jak dostat na silnice bezemisní nákladní automobily? Mít technologie, které nahradí paliva z fosilních zdrojů, a ambiciózní cíle nestačí. Potřeba jsou velké investice a vybudování dostatečné infrastruktury, zní z byznysu.
České ambice v oblasti vesmíru míří vysoko. Podle Národního kosmického plánu chce tuzemsko realizovat sedm ambiciózních projektů. Mohou se stát realitou? A jak českým projektům pomáhá Evropská kosmická agentura (ESA)? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Jan Spratek.
Evropa si připomněla rok od začátku války na Ukrajině. Nyní se snaží reagovat na její vývoj a připravit se na budoucnost. Na budování zanedbaných obranných kapacit ale nestačí jen pár let.
Rok 2023 je Evropským rokem dovedností, odborné vzdělávání a prohlubování dovedností by se tak mělo stát centrem pozornosti. Jedním z hlavních cílů je prohloubení spolupráce mezi školami a podnikatelským sektorem, kam proudí i peníze z fondů EU.
