Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Stará slévárenské hala v Kopřivnici dostala nové využití. Své prostory nyní poskytuje Muzeu nákladních automobilů Tatra. Na projekt přispěly fondy EU. Více v reportáži.
Dolní oblast Vítkovice se od počátku plánovala tak, aby se sem lidé vraceli opakovaně, i díky tomu je to nejnavštěvovanější místo v kraji, říká jednatel společnosti Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela. Počáteční „punk“ areálu musely postupně doplnit další služby.
Jak se daří českým potravinářům? V čem jsou dobří a v čem vidí největší výzvy? A jak se daří českému zemědělství adaptovat na klimatické změny? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly z úst zemědělců z Královéhradeckého kraje.
Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Moravskoslezský kraj sousedí s polským Opolským a Slezským vojvodstvím. Hranice, která je dělí, ale díky schengeskému prostoru jako by vůbec neexistovala.
S klimatickou změnou se pojí další velká krize, a to hrozící nedostatek potravin. Zemědělství však může s řešením této výzvy pomoci, a to šlechtěním nových odolných odrůd. Sledujte reportáž z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Praha aktuálně hasí následky nedostatku parkovacích míst v metropoli, ale nedaří se jí cílit na jeho příčiny, vysvětluje pro redakci koordinátorka Plánu udržitelné mobility a výzkumná pracovnice Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Markéta Braun Kohlová.
Jak se daří Moravskoslezskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Polskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu?
Jedno Slezsko – dvě země. Právě tak se profiluje Euroregion Silesia, který se rozkládá na severu Moravskoslezského kraje. V regionu v rámci přeshraniční spolupráce s polskými partnery vzniká řada projektů, z kdysi „černého regionu“ se tak stává turisticky vyhledávaná oblast.
Státy EU jen velmi stěží dodržují stanové cíle ve snižovaní emisi skleníkových plynů a přechodu na obnovitelné zdroje energií, zjistil Účetní dvůr. Ohrožen je i cíl snížení emisí do roku 2030.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Stovky propojených satelitů na nízké oběžné draze Země, které řídí nejlepší mozky Evropy z pražské Palmovky. Kosmický program IRIS², který má za cíl vybudovat nejbezpečnější internetovou a mobilní komunikaci na světě, bude mít na starosti v Praze sídlící agentura. Co to je IRIS² a proč vznikl?
Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise.
Německá jazykovědná společnost (Gfds) každý rok vybírá slovo, které reflektuje současnou společnost a její dynamiku. Loňským slovem roku se stal termín Zeitenwende odkazující na období přelomu. Jak se Zeitenwende projevuje v německé politice? O tom diskutovali hosté nedávné konference, kterou uspořádal EURACTIV.cz.
