Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
Podle některých členských zemí EU je nový návrh Komise na ochranu osobních údajů příliš přísný. Rádi by do něj zakomponovaly ustanovení, podle kterého by si společnosti poskytující telekomunikační služby mohly po určitou dobu uchovávat data svých uživatelů. Zdůvodňují to zejména potíráním trestné činnosti.
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Digitální agenda se s nástupem komise Jeana-Clauda Junckera dostala mezi prioritní politiky Evropské unie. Řada návrhů zabývajících…
Digitální ekonomika a digitální trh jsou oblasti, o kterých v blízké budoucnosti ještě mnohé uslyšíme. Česká republika je v rámci EU jedním z tahounů v online obchodování. Na druhou stranu zaostává v případě elektronizace státní správy. V době, kdy jsou k internetu připojeny i ledničky, je však nejdůležitější dbát na kybernetickou bezpečnost.
Ochrana soukromí se v dnešní internetové době stává něčím, co bychom neměli podceňovat. Většinu lidí však problematika ochrany osobních údajů příliš nezajímá, říká v rozhovoru pro EurActiv eurokomisařka Věra Jourová. Často si tak ani neuvědomujeme, jaké hrozby digitální věk přináší.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
S digitalizací a s rozšiřováním internetového připojení přichází také velké riziko kyberútoků a zneužití soukromých dat. Komise s tím chce bojovat a vymýšlí nový systém certifikace, který uživateli řekne, zdali je bezpečné používat dané zařízení v kyberprostoru. Proti návrhům se však silně ohradili telekomunikační regulátoři.
Server EurActiv vám během roku přináší i řadu zajímavých rozhovorů. Nevedeme je pouze s českými a unijními politiky, ale také s odborníky či s novináři. V následujícím přehledu se můžete seznámit s výběrem pěti nejoblíbenějších rozhovorů, které během roku 2016 redakce EurActivu vedla s předními českými osobnostmi, které se agendou Evropské unie zabývají.
Německé zpravodajské služby varují před sílícími kybernetickými útoky a dezinformační kampaní ze strany ruské vlády. Ohroženy jsou podle jejich předpokladů především nadcházející parlamentní volby, do kterých bude chtít Rusko skrze tyto aktivity zasáhnout. Své obavy v tomto ohledu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Digitální technologie jdou kupředu a zasahují do podoby ekonomiky i celé společnosti. Na nové trendy se česká vláda rozhodla reagovat vytvořením Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu.
Ve čtvrtek 6. října se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odehrála konference s názvem „Digitální…
„Podle některých odhadů činí ekonomický přínos internetu ke globálnímu HDP v letošním roce 4,2 biliony dolarů. Rozdrobený internet neboli „splinternet“ by byl pro svět velmi nákladný, avšak i tato varianta je jedním z možných budoucích vývojů, jak je minulý měsíc nastínila zpráva Globální komise pro řízení internetu,“ tvrdí v komentáři americký teoretik mezinárodních vztahů a bývalý poradce ministra obrany Joseph S. Nye.
