Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
Hackerských útoků přibývá a počítačoví piráti používají sofistikovanější metody. EU proto chystá legislativu, která by pomohla členským zemím s bojem proti této kriminalitě. Europoslanci požádali Evropskou komisi, aby více investovala do obrany informačních systémů. Členské země EU by se podle doporučení europarlamentu měly soustředit zejména na lepší vzdělávání. Podívejte se, jaké metody hackeři využívají.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
Boj proti radikalizaci, předcházení teroristickým útokům, eliminace hrozeb z Ruska a Číny nebo monitoring aktivit islamistických skupin. To jsou oblasti, které dominují debatě mezi českými politickými stranami o roli EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Možnost vytvoření celoevropské tajné služby jedni podporují, druzí zavrhují.
Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.
Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
Podle některých členských zemí EU je nový návrh Komise na ochranu osobních údajů příliš přísný. Rádi by do něj zakomponovaly ustanovení, podle kterého by si společnosti poskytující telekomunikační služby mohly po určitou dobu uchovávat data svých uživatelů. Zdůvodňují to zejména potíráním trestné činnosti.
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Digitální agenda se s nástupem komise Jeana-Clauda Junckera dostala mezi prioritní politiky Evropské unie. Řada návrhů zabývajících…
Digitální ekonomika a digitální trh jsou oblasti, o kterých v blízké budoucnosti ještě mnohé uslyšíme. Česká republika je v rámci EU jedním z tahounů v online obchodování. Na druhou stranu zaostává v případě elektronizace státní správy. V době, kdy jsou k internetu připojeny i ledničky, je však nejdůležitější dbát na kybernetickou bezpečnost.
Ochrana soukromí se v dnešní internetové době stává něčím, co bychom neměli podceňovat. Většinu lidí však problematika ochrany osobních údajů příliš nezajímá, říká v rozhovoru pro EurActiv eurokomisařka Věra Jourová. Často si tak ani neuvědomujeme, jaké hrozby digitální věk přináší.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
S digitalizací a s rozšiřováním internetového připojení přichází také velké riziko kyberútoků a zneužití soukromých dat. Komise s tím chce bojovat a vymýšlí nový systém certifikace, který uživateli řekne, zdali je bezpečné používat dané zařízení v kyberprostoru. Proti návrhům se však silně ohradili telekomunikační regulátoři.
Server EurActiv vám během roku přináší i řadu zajímavých rozhovorů. Nevedeme je pouze s českými a unijními politiky, ale také s odborníky či s novináři. V následujícím přehledu se můžete seznámit s výběrem pěti nejoblíbenějších rozhovorů, které během roku 2016 redakce EurActivu vedla s předními českými osobnostmi, které se agendou Evropské unie zabývají.
