Letos v březnu uplynulo 20 let od vstupu zemí V4 do NATO, s výjimkou Slovenska, které slaví kratší 15leté výročí. V rámci oslav představitelé V4 proklamovali významnost jejich členství, státy však stále nenaplňují stanovené finanční závazky.
Kybernetické útoky mohou zasáhnout nejen počítače či telefony. Hackeři jsou dnes schopni zaútočit i na chytré domácí spotřebiče. Evropský parlament proto přijal nařízení, které má unijní trh postupně zbavit nedostatečně chráněných výrobků.
Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.
S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?
Evropská unie chce posílit své možnosti reagovat a bránit se kybernetickým útokům, včetně možnosti uvalování sankcí. V Bruselu se na tom dnes shodli šéfové států a vlád zemí osmadvacítky.
Pojem kybernetická bezpečnost nabírá na důležitosti mimo jiné proto, že tradičně bezpečné Česko začíná být pro útočníky v kyberprostoru atraktivnější. Klíčem k zajištění bezpečnosti je podle odborníků především digitálně gramotná společnost, vzdělávat by se prý měli už ti nejmladší.
Evropské volby se blíží a Brusel se začíná obávat dezinformačních a manipulačních kampaní. Jak se však ukázalo, zásadnější hrozbu mohou představovat hackerské útoky na volební systémy.
Kybernetický prostor se stal novým bitevním polem a Evropa se začala vyzbrojovat proti novým hrozbám. Česko si přitom nevede špatně. Podívejte se v přehledné grafice, v čem předběhlo Evropskou unii.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
„Je paradoxní, že právě lidé ze sociálně slabších vrstev obecně podporují vystoupení z EU, a přitom právě jich by se odchod dotkl nejvíce,“ říká europoslanec ČSSD Miroslav Poche. Podpořil by zákon o obecném referendu? A jak se dívá na posilování evropské obrany nebo přijetí eura?
Stále častější kybernetické útoky nemíří jenom na velké firmy nebo instituce. Obětí se může stát každý jednotlivec, a to skrze e-mail, mobilní telefon nebo zařízení, které má doma a které je připojeno k internetu. S krádeží informací nebo napadením počítače má už zkušenost většina Evropanů a taky 80 procent evropských firem, uvádí nová statistika Europolu.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
Hackerských útoků přibývá a počítačoví piráti používají sofistikovanější metody. EU proto chystá legislativu, která by pomohla členským zemím s bojem proti této kriminalitě. Europoslanci požádali Evropskou komisi, aby více investovala do obrany informačních systémů. Členské země EU by se podle doporučení europarlamentu měly soustředit zejména na lepší vzdělávání. Podívejte se, jaké metody hackeři využívají.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
Boj proti radikalizaci, předcházení teroristickým útokům, eliminace hrozeb z Ruska a Číny nebo monitoring aktivit islamistických skupin. To jsou oblasti, které dominují debatě mezi českými politickými stranami o roli EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Možnost vytvoření celoevropské tajné služby jedni podporují, druzí zavrhují.
Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.
