Hned první den svého pětiletého funkčního období ukázala nová Evropská komise, kde leží její priority. Místopředsedkyně nového kabinetu a zároveň šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas společně s dalšími politiky zamířila na návštěvu Kyjeva.
Bývalý finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek ráno představil europoslancům svou zprávu o připravenosti Evropské unie na nadcházející bezpečnostní výzvy.
Řada mechanismů v kybernetické bezpečnosti již funguje, je ale třeba neustále reagovat na nové trendy, se kterými…
Irský úřad pro ochranu osobních údajů (DPC) vyměřil americké internetové společnosti Meta Platforms pokutu 91 milionů eur (2,3 miliardy Kč) za to, že měla hesla uživatelů svých sociálních sítí uložená bez dostatečné ochrany a bez adekvátního šifrování.
Německá civilní kontrarozvědka vydala aktuální varování před jednou z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU. Jde o jednotku 29155, která podle německých zpravodajců provedla kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí tři potenciální ohrožení kampaní před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Jsou jimi kybernetické útoky, zahraniční vměšování a zneužití umělé inteligence.
6,8 miliard korun. Tolik má ČR v národním plánu obnovy na výstavbu 5G sítí a připojení téměř každé domácnosti k nejrychlejšímu internetu. Při „pohledu z helikoptéry“ se může zdát, že Češi směřují k naplnění těchto cílů, realita je ale komplikovanější.
Přípravu nového kybernetického zákona v gesci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) doprovází tenze. Redakce Euractiv.cz zjistila, že hned několik klíčových hráčů upozorňuje na hrozbu přesahování kompetencí a chaotické jednání ze strany kybernetického úřadu.
V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek. Mokrouše v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy.
Ostrov Kypr se stal evropským centrem izraelských společností v sektoru kyberbezpečnosti, a to včetně těch distribuujících špionážní softwary, které jsou v rozporu s unijní legislativou. Nelegálně sledovat politiky, novináře a další veřejné osobnosti by mohla údajně i Česká republika.
Evropská unie čelí rostoucímu riziku kybernetických hrozeb. Nejvíce postiženy jsou Polsko, pobaltské a severské země, terčem útoků se ale stává celá Evropa. V reakci na tuto hrozbu Evropská komise představila dva nové nástroje: Akt o kybernetické solidaritě a Akt o kybernetické odolnosti. Zlepšit svou odolnost budou ale muset i evropské firmy.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Ministři zemí EU by měli v úterý řešit zavedení takzvané digitální peněženky, kterou by obyvatelé Unie mohli používat k prokazování totožnosti napříč členskými státy. Na evropský rámec bude reagovat i česká verze digitální peněženky, takzvaná eDokladovka.
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Na boj se specializovanými formami kriminality, jako je například kyberkriminalita, získá Česká republika z fondů Evropské unie téměř 900 milionů korun (34,9 milionu eur). V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
Evropa vstupuje do digitální dekády. Ta bude v příštích 15 až 20 letech odpovědná za zánik zhruba třetiny pracovních míst. Jak si v digitalizaci stojí Česko?
