Sabotáže infrastruktury, hackerské útoky nebo hybridní operace. Realita, které dnes země EU čelí čím dál častěji. Evropský blok by měl proto svá zranitelná místa řešit. Jak?
Podmořské kabely a vesmírné satelity propojují svět, informace se tak zvládnou dostat napříč kontenty během mrknutí oka. Infrastruktura, která toto propojení zajišťuje, se ale stává terčem útoků a sabotáží. Zranitelnost takové infrastruktury přitom ohrožuje základní národní služby od nemocnic, dopravy, energetiky až po systémy ozbrojených sil.
Jen za posledních pár měsíců Evropa zaznamenala několik incidentů. Na začátku ledna čelily desítky tisíc domácnosti v Berlíně výpadku proudu kvůli žhářskému útoku krajní levice. Přibývá také podezření z úmyslného poškozování podmořských kabelů. Rusko se také už roky zaměřuje na evropské satelity.
Jak upozorňuje společnost Vodafone, sítě sice budují a provozují civilní poskytovatelé, konektivita by ovšem neměla být vnímána čistě jen jako hospodářská komodita, ale jako jeden ze základních pilířů obrany. Ruská válka na Ukrajině totiž ukázala, že infrastruktura a digitální sítě jsou strategickým aktivem.
To Evropa pociťuje na vlastní kůži už dnes. Podle analýzy Globsec mezi lednem 2022 a červencem 2025 došlo v Evropě ke 110 kinetickým incidentům, za kterými lze vysledovat napojení na Rusko. Zatímco 89 z nich bylo provedeno úspěšně, 21 selhalo. Incidenty zahrnují právě i útoky na infrastrukturu a sítě – železniční tratě či podmořské kabely v Baltském moři.
Terčem bylo především Polsko, a to co do kvantity i závažnosti. Šlo o 20 incidentů, příkladem může být požár obchodního centra ve Varšavě. V Česku došlo k pěti incidentům.
„S rizikem kybernetických, hybridních či sabotážních operací namířených proti kritické digitální infrastruktuře bychom měli počítat. Důvodem je kombinace pokračující digitalizace, rostoucí závislosti státu i ekonomiky na informačních systémech a také turbulentní mezinárodní bezpečnostní situace – kyberprostor je zrcadlem prostoru fyzického,“ uvedl pro redakci Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Podle Vodafone by se měla Evropa poučit z ukrajinské zkušenosti a uvědomit si, jakou roli hraje konektivita v moderním konfliktu. Aktuální zkušenost Ukrajinců je doslova mrazivá – po útocích Ruska na energetickou infrastrukturu zůstává bez elektřiny výrazná část Kyjeva i dalších oblastí.
Co může udělat Evropa
Nejde ale jen o energetiku, Rusko se snaží ochromit ukrajinské sítě obecně. Udržet je alespoň do určité míry v chodu se podle ukrajinského zastoupení Vodafone podařilo díky diverzitě konektivity (využívání různých technologií, tras i poskytovatelů, včetně mobilního, pevného, podmořského a satelitního spojení), využití generátorů v době výpadků elektřiny, úzké spolupráci soukromého a veřejného sektoru, rozvolnění regulací, kybernetické ochraně a inovacím.
Na zranitelnost Evropu upozorňují i tři důležité analýzy z poslední doby – zpráva o evropské konkurenceschopnosti Maria Draghiho, zpráva o jednotném trhu Enrica Letty a zpráva o evropské civilní a vojenské připravenosti Sauliho Niinista.
Niinistö například doporučil, aby EU věnovala bezpečnosti a krizové připravenosti 20 % z celkového rozpočtu. Podle návrhu budoucího víceletého unijního rozpočtu pro roky 2028-2034 má do kapitoly Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost zamířit zhruba 590 miliard eur, zatímco celý sedmiletý rozpočet by měl dosáhnout dvou bilionů eur.
Kromě investic se EU zaměřila také na regulaci – posilování odolnosti v této oblasti se věnují nedávné návrhy legislativy. Jde například o akt o kybernetické bezpečnosti nebo akt o digitálních sítích. Třeba pro NÚKIB představuje legislativa důležitý nástroj, jak posilovat odolnost ČR, a to „nejen technicky, ale i legislativně, procesně a strategicky.“
Například akt o kybernetické bezpečnosti se snaží vyřešit problém využívání rizikových technologií ve strategicky důležité infrastruktuře. Evropská komise v něm navrhla postupně vyřazovat komponenty a zařízení od vysoce rizikových dodavatelů v kritických odvětvích. I návrh aktu o digitálních sítích klade silný důraz na bezpečnost a odolnost. O obou návrzích budou teprve unijní instituce s členskými státy EU jednat.
„Stejně jako u všech nových pravidel však platí, že stěžejní bude způsob jejich zavedení do praxe a podpora – finanční i hodnotová –, kterou zavádění této legislativy dostane od vlád jednotlivých států i soukromého sektoru,“ upozornil NÚKIB.
V současné době je podle úřadu odolnost Česka lepší než v minulosti. Nicméně kyberbezpečnost není stav, ale proces, takže význam spojení „dostatečná odolnost“ se bude v čase dynamicky měnit, vysvětlil NÚKIB.
„Máme pevné základy v podobě nového zákona o kybernetické bezpečnosti a nové Národní strategie kybernetické bezpečnosti od roku 2026. Rozhodně je ale na čem pracovat: když pomineme neexistenci účinného mechanismu bezpečnosti dodavatelského řetězce, tak zvyšování digitální gramotnosti a osvěty je také stále důležité, stejně jako posilování mezinárodní spolupráce, investice do bezpečných technologií, ale i lidských kapacit,“ dodal úřad.
Podle Vodafone by Evropa měla uznat bezpečnou konektivitu jako strategické bezpečnostní aktivum, zřídit trvalé mechanismy spolupráce mezi vládami a operátory, investovat do kritické digitální infrastruktury, prosazovat strategickou otevřenost vůči důvěryhodným spojencům, jako je například Velká Británie, a investovat do digitální inkluze a gramotnosti.
„Abychom jako operátor dokázali reagovat na hybridní hrozby i potenciální vojenské riziko co nejlépe, státy a EU by se měly zaměřit na jasnou koordinaci bezpečnostních pravidel napříč EU, proinvestiční a předvídatelný rámec, který umožní dlouhodobé modernizace sítí, a úzké partnerství se státem v oblasti krizového řízení a ochrany kritické infrastruktury,“ popsal pro redakci Vodafone. Příklady dobré praxe koordinace se státem lze najít třeba ve Finsku nebo Estonsku.
