Americká společnost Apple se podřídila požadavkům Evropské unie a svůj nový iPhone bude prodávat s nabíječkou USB-C, kterou jako standard pro unijní trh loni EU schválila.
V Evropské unii dnes končí lhůta, do které se 19 velkých internetových platforem, jako jsou Google, Amazon či Facebook, mělo přizpůsobit unijnímu Aktu o digitálních službách (DSA).
Radikalizaci v online prostoru, která vede k masovým útokům, znali Slováci donedávna ze zahraničí. Přítomná je už však také v domácím informačním prostoru. Podle odborníků zatím nepomůže ani nový evropský Akt o digitálních službách.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Technologie deepfake se pro zábavu používá už řadu let. Představují však také relativně novou a obtížně odhalitelnou digitální hrozbu. Na evropské úrovni je bude regulovat Akt o umělé inteligenci, který členské státy teprve připravují.
Pětina Čechů je přesvědčená, že se s dezinformacemi v poslední době vůbec nesetkala. Častěji tomu přitom věří ženy než muži, vyplývá z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) z Univerzity Karlovy.
Čtyřiadvacátý únor loňského roku byl pro mnohé šok. Pro Evropskou unii se ale agrese Vladimíra Putina stala zároveň i budíčkem. Je opravdu tak nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo stát?
Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Kolik lidí používá v Česku Instagram? A kolik Twitter? A kdo patří mezi velké technologické firmy, takzvané Big Tech? Světlo do komplikovaného prostředí digitálních gigantů vnese nová evropská legislativa.
Eurokomisařka Věra Jourová pohrozila sociální síti Twitter sankcemi. Jejich uvalení je však až poslední možností, jak přimět společnost k dodržování pravidel. „Musk by neměl podceňovat naši snahu přivést velké platformy k zodpovědnosti,“ řekla Jourová redakci EURACTIV.cz.
Jsou zákeřné, těžko uchopitelné a šíří se především na velkých digitálních platformách. Dezinformace představují invazi do digitálního prostoru, EU proto posiluje svůj arzenál a hledá silné spojence. Těmi by se mohly stát samotné digitální platformy.
Zatímco Evropská unie zavádí pravidla, která ženou sociální sítě k zodpovědnosti jejich vlastní obsah, sociální síť Twitter se pod svým novým majitelem vydala opačným směrem.
Když miliardář Elon Musk minulý týden převzal sociální síť Twitter se slovy, že „pták je osvobozen“, trvalo jen několik hodin, než jej eurokomisař Thierry Breton varoval, že platforma s logem modrého ptáčka bude v Evropské unii „létat podle našich pravidel“.
České předsednictví chce vyjednat politickou schodu na zlepšení podmínek pracovníků online platforem. Pomoct by mu mohla i aféra Uberu. Unijní směrnice ale bojuje například i s tzv. švarcsystémem, který je paradoxně v Česku masivně rozšířený i mimo segment.
EU v rekordním čase dobíhá maraton vyjednávání o regulaci digitálního prostoru. Evropský parlament přijal dvě zásadní legislativy, které zkrotí digitální obry a umožní uživatelům převzít zpět kontrolu nad jejich online životem.
Bezpečnější nakupování online, větší kontrola uživatelů nad obsahem, jasná pravidla pro digitální giganty. Takovou podobu internetu by měl zajistit dlouho očekávaný Akt o digitálních službách, který bude už brzy kompletně hotový.
Bruselu nepřísluší komentovat koupi firmy Twitter miliardářem Elonem Muskem, řekl dnes komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači EU.
Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
