Minulému týdnu zcela jistě vévodily americké prezidentské volby. Nicméně zvolení Donalda Trumpa nebylo jedinou událostí, která stojí za zmínku. Pobaltím totiž v minulých dnech otřásly politické změny a sjednocení Kypru je o krok blíže. Stejně tak přišla opět na řadu otázka přerozdělovacího mechanismu, který má pomoci řešit migrační krizi.
Rozhovor o aktérech občanské války v Sýrii, o životě pod kontrolou Islámského státu (IS) a o současném oslabování jeho vlivu na Blízkém východě.
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
V čele EU stojí Donald Tusk, na druhé straně oceánu teď bude sedět Donald Trump. Jaká témata budou Američany a Evropany v budoucnu spojovat a rozdělovat?
V návaznosti na výsledek prezidentských voleb v USA žádají představitelé EU co nejdříve uskutečnění americko-unijního summitu. Na něm by se mělo diskutovat o podobě vzájemných vztahů v dalších čtyřech letech. Zdůrazňují také, že euroatlantické vazby stojí na společných hodnotách svobody a tržní ekonomiky.
Rozhodnutí soudu ohrozilo proces vystoupení Británie z EU a brexit se stal znovu žhavým tématem v EU. Brexitu ale konkurovala aféra eurokomisaře Oettingera, který se dopustil urážky čínské delegace.
Za sedm měsíců fungování migrační dohody mezi EU a Tureckem vrátily řecké úřady na turecké území jen 700 lidí. Uprchlické tábory na tamních ostrovech jsou přeplněné a unijní politici ztrácejí s řeckou vládou trpělivost.
Někteří valonští politici si stěžují na nátlak, který byl na ně kladen kvůli obchodní dohodě CETA. Měl by mít regionální parlament právo zastavit podpis dohody, kterou dojednal celý evropský blok?
Evropská unie chce zlepšit vztahy s Íránem. Vzájemná spolupráce může vést ke společnému řešení syrské krize.
Mezi priority Evropské komise pro následující rok patří mimo jiné vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi, která se však v poslední době příliš nedaří. Stejně tak je pro Komisi důležité, aby se EU stala globálním aktérem, a proto plánuje vytvořit strategii pro řešení konfliktu v Sýrii.
Evropská komise pokračuje v jednání ohledně rozšíření jednotného digitálního trhu za východní hranice EU. To by mělo například Bělorusku či Gruzii pomoci s ekonomickým růstem i s vytvářením pracovních míst.
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
Koncem týdne se v Bruselu setkají lídři členských zemí EU na pravidelném unijním summitu. Po sérii vypjatějších jednání z minulých měsíců je pravděpodobné, že nadcházející schůzka bude probíhat v poklidnějším duchu. Politici se však nevyhnou otázce migrace a ani možnosti aktivnějšího působení EU v zahraničí.
Zástupci Británie, Francie a Německa se na dnešním jednání ministrů zahraničí budou snažit přesvědčit ostatní členské státy, aby odsoudily chování Ruska v Sýrii. Stejně tak budou usilovat o zpřísnění sankcí uvalených na režim Bašára Asada.
Do roku 2018 si evropské země navzájem zpřístupní data svých leteckých cestujících. Rusko se s Tureckem dohodlo na výstavbě nového plynovodu a v Maďarsku náhle skončil největší levicový deník. Co dalšího přinesl minulý týden, se dozvíte v našem pravidelném přehledu.
Daniela Drtinová začínala svou kariéru jako parlamentní zpravodajka. Celých 21 let působila v České televizi, kde ji diváci mohli vidět v pořadech Interview ČT24, Události, komentáře a od srpna 2013 také ve vlastním pořadu Interview Daniely Drtinové. Od roku 2014 Daniela Drtinová působí jako moderátorka v projektu DVTv, který spolu s Martinem Veselovským a editory Janem Rozkošným a Janem Ouředníkem založila.
Vláda schválila návrh na sjednání Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Kanadou na straně druhé. Jedná se o zatím nejambicióznější dohodu o volném obchodu, kterou EU sjednala se třetí zemí.
